MIROSLAV GROSSMANN
Morče á la králík
Při příjezdu je první den pro pacienta lázeňská strava bez výběru, tedy nový pacient dostává stravu označenou jako „jednička“. S velkou nelibostí jsem zjistil, že mám k obědu naordinovaného králíka, se špenátem a bramborem. Musel jsem sice toto menu přijmout, ale neodpustil jsem si komentář. Jasně jsem se vyjádřil, že to určitě není králík, ani nutrie, jak nabízela jedna ze dvou pacientek u našeho stolu. Rezolutně jsem prohlásil, že je to morče, a že to poznám, neboť jsme je doma mnoho let chovaly. Následně další mužský společník u našeho stolu požádal jen špenát s bramborem.
Parfém manželky
Sbližování náhodně sesazené dvojice u vedlejšího stolu v lázeňské jídelně probíhalo hnedle na první pohled. Roztomilé dvojsmyslnosti byly spíše pro okolí, pro ně dva to bylo vzájemné nadbíhání. Velmi záhy madam nasadila velmi silný prostředek – bojovou chemickou látku – parfém výrazné, ale příjemné vůně, s prostorovou účinností čítající více než vzdálenost mezi stoly. Výsledek chemického útoku byl naprosto nečekaný – řádný postup vzájemného sbližování se jaksi nepochopitelně zadrhnul. Chemický útok pokračoval i v dalších dnech, až do chvíle, než další přísedící u onoho stolu velmi pochválila k útoku použitý parfém. Zacílený muž to už nevydržel, a krátce, až nesměle či zoufale konstatoval: „Tento parfém používá moje manželka.“ Bylo to osvobozující, parfém byl zaměněn, a dalšímu sbližování už nic nepřekáželo.
Vícerychlostní nástup
Vstup do lázeňského bazénu je přes jakési přehlídkové molo, šest schodů nahoru, malá plošinka 2 x 2 metry, asi metr nad hladinou a dobře viditelná ze všech částí bazénu, a deset schodů dolů, už přímo do vody bazénu. Je zajímavé sledovat přechod přes molo dívčích a ženských centíků, na rozdíl od polocentíků. Centíci velmi svižně, až jaksi ladně, přes molo proběhnou. To ovšem polocentíci se na tomto bazénovém přehlídkovém molu poflakují, až tak, jako by chtěli názorně ilustrovat německé „langsam“. Dobrovolnou odbornou porotu tvoří mužské osazenstvo bazénu.
Saki a výletní autobus
Lázeňský zmocněnec mne naložil do bahna ze slaného Sackého jezera, které leží ve vnitrozemí Krymu (naše lázně mají tohoto bahna asi nevyčerpatelné zásoby) a já se těšil, že stihnu autobus, který mne vyveze nahoru do kopců. Ale asi jsem upadl v zapomnění, a asi po hodině, kdy procedura měla už dávno končit, jsem se sám vysoukal zpod bahna a trochu jsem překvapil uklizečku. Výletní autobus mi sice ujel, ale pro zdraví jsem udělal nadstandard.
Senior nebo 65plus
Důchodovská sleva zaplňuje dopravní prostředky v celých Čechách. K zakoupení jízdenky je však třeba uvést její kvalifikaci, tedy „65 plus“ a k tomu cíl cesty. Ale takový nákupní slogan používají pouze mužští důchodci. Ženské důchodkyně jsou mnohem méně sdílné. Uvádějí pouze a jen „senior“ a cíl cesty.
Telegram
Přísedící u našeho stolu zavzpomínala, jak pracovala jako vedoucí pošty a pamatuje ještě telegramy. Tedy ty původní telegramy, ne dnešní součást internetu. A co dnešní piktogramy pošty – obálka a poštovní trubka? Troubící poštovní trubku, signalizující příjezd poštovního vozu s koňským potahem, si už nepamatují početné generace. A obálku, tedy dopis, dnešní pošta zná, ale už dávno dopisy nejsou jejím hlavním poštovním produktem.
Tetování a německý kříž
Místní lázeňský bazén se stal malou obrazárnou tetování. Tetování muži i ženy, ani ne tak pacienti, ale děvy a rekové z blízkého okolí, nabízejí pohledy na tetování různého druhu, velikosti (i celé potetované ruce, jakési rukávy) a kvality. Mnohé tetování je cizozemské, vybrané nositelem bez znalosti jeho významu. K vidění jsou i kriminální tetování ruskojazyčných. Ovšem nejnovějším hitem mužské místní módy jsou masivní stříbrné řetězy na krku, s přívěšky, převážně různými druhy křížů. K vidění byl v bazénu, jako přívěšek ke stříbrnému řetězu, asi pěticentimetrový německý kříž.
Státní svátek
Je státní svátek, den volna, a mnozí přijeli navštívit své příbuzné pacienty. To se týká i blíženců od vedlejšího stolu; přijel jak manžel ženy – pacientky, tak manželka muže – pacienta. Dokonce se všichni vzájemně seznámili, vždyť byli posazeni k jednomu stolu. A byli si vzájemně překvapivě typově podobní. Až nějak moc moc si rozuměli zvláště obě ženy, měly shodný parfém, a dokonce stejná křestní jména. To jsou mi náhody!
Blíženci
Pozítří končí pobyt blíženců u vedlejšího stolu. Madam se vrátila ke svému oblíbenému parfému, roztomile se baví se všemi dalšími u jejich stolu, jen jaksi vynechává svého blížence. A ten si evidentně zoufá! Asi sběratelka prostě našla chybějící „známku“, zařadila ji do alba, a bude hledat další, která jí ve sbírce ještě schází.
Oxid uhličitý (dříve kysličník uhličitý)
Dnes jsem absolvoval proceduru – Plynová koupel CO2. Tělo se vnoří do pytle z PVC, mimo hlavy, a pytel se naplní uvedeným plynem. Patnáct minut v pytli je doprovázeno jemnou hudbou. Použité CD se doporučuje k relaxaci a k doprovodu pohřebních obřadů.
Plavci-chodci
Místo procedury bazén, 135 centimetrů hluboký. Cvičitelka začala cvičení dotazem, kdo je neplavec. Přihlásil se jen jeden starší pán. Následně však čtyři osoby předstíraly plavání chozením po dně bazénu.
Ani slivovice
Sympatické sestřičce na parafinu si stěžoval dědeček, narozený v první polovině minulého století, že má pořád studené nohy. Sestřička mu vyjmenovala asi deset různých mazání na studené nohy. Načež dědeček prohlásil, že už mu nepomáhá ani slivovice. „Tak to už vám nic nepomůže,“ suše konstatovala sestřička.
Atlas
Vysoká postava muže, s neuvěřitelnou hrou vypracovaných svalů, když přecházel po můstku do vody bazénu, vzbudil všeobecnou pozornost. Ale i jeho tanga – dle personálu střídá modrá a červená. V bazénu se však placatil jen u hrany bazénu. Neumí plavat!
Robertek
Z důvěryhodných kruhů personálu prosáklo, že některé pacientky si přivážejí s sebou do lázní i robertky. Další důkaz, že české lázně ztrácí svoji proslulost!
Krátké ruce
Jedna z lázeňských pacientek se o robertkovi nevyjádřila pochvalně. Vždy jí po jeho užití bolí ruce, má je totiž nějak krátké.
Hlučná samota
Lázeňští pacienti se střídají, a tak jsem najednou u jídelního stolu zůstal sám. Ale jen krátce, jen na jedno jídlo. Následně mi byla přidělena manželská dvojice (jiných příjmení). Ona jen povídá, povídá a povídá, až se jí z toho tlachání zkroutily zuby. On jenom mlčí, mlčí a mlčí, asi už vůbec neslyší.
Včelař – homeopatik
Do lázní došla poštou tři velká zavazadla, a k nim, autobusem, pacient. Pacient včelař – homeopatik, jak se rychle po lázních rozneslo. Kolem něho začalo kroužit převelice včeliček – pacientek, a kufry s medovinou a léčebnými přísadami na všechny nemoci se rychle vyprazdňovaly. Druhý den ráno pěli zákaznice samou chválu, účinky byly zřejmé: 3 – 5 deci ochucené medoviny prostě zabraly. Všeobecné kritice jsou podrobeny zdravotní pojišťovny, protože homeopatika, ani zázračnou ochucenou medovinu, neproplácí.
Jen správně prstem namáčknout
Starší pacient, penzista už tak 10 let, však zachovalý, jen trochu špatně slyšící, u snídaně marně zápasil s kávovarem. Příjemná servírka mu ihned přispěchala na pomoc, s metodickým pokynem, že je třeba jen správně prstem namáčknout. Když z reakce dědečka servírka pochopila, že neslyšel, tak mu to opakovala ještě jednou tak, že to slyšela celá jídelna. Dědeček porozuměl, reagoval souhlasně a nadšeně, ale s kávovarem zápasil dál.
Změna kalendáře
Diskuse stolní společnosti shromážděné k večeři se jaksi dostala k listopadovým událostem, které se vlastně staly v říjnu. To se však na místě vysvětlilo, protože Rusko používalo až do 1. února 1918 juliánský kalendář, a potom, po zavedení gregoriánského kalendáře, se vše přepočítalo. Přechod na nový kalendář byl realizován přeskočením dní od 1. do 13. února 1918, tedy po 31. lednu 1918 následovala 14. únor 1918. Stolní společnost se neshodla, zda překročené období by se mělo nebo nemělo započítat do důchodu.