MARIE VESELÁ
Vlčí mák
Noc plná vichru
a v ní
v jednom plameni
zlomený květ máku,
zběsilé bičování vln,
souboj s nocí
a bezmocí
a nahoře
ani jediná hvězda.
Slyším trysk
divokých kopyt,
tráva je vysoká,
vysoká,
kdo z nás dvou,
kdo víc je opit?
Padáš-li hvězdo,
teď při mně stůj,
v jednom plameni
shoříme oba,
hochu můj.
Kontryhel
Můj milý,
dám ti
z dlaní pít,
nebeskou rosu
z drobných dlaní
kontryhelu,
to mou něhu bere,
někdo tu do rána
vyplakal
své štěstí celé,
když potom
slunce vstalo,
všechny ty slzy
rychle vylíbalo.
Ze sbírky Pouť k horizontu, kterou vydalo nakladatelství KMEN