MIROSLAV KOUPIL
Pokojná žádost o pokoj
V Pokojovicích 1. dubna na apríla.
Pokojně žádám, dejte mi pokoj.
Nechci zrovna svatý pokoj.
Stačí docela obyčejný pokoj.
Pokoj třeba i jen tak naoko.
Pokoj, kde odpočinu v pokoji
a budu mít od všech svatých pokoj.
Férově píšu - nechám vás na pokoji,
když mi dáte pokoj.
Pokoj, kde se pokojně jí a kojí.
Tam naleznu svatý pokoj.
Dejte mi pokoj, pokojně žádám.
Pokoj s vámi.
Pokoj i s vámi.
Vaše pokojská.
Stěhování
Stěhuji skříně.
Zamrazené, líné.
Stěhuji obraz.
Obrazně pod obraz.
Stěhuji sebe.
Od sebe do sebe.
Já i skříně místo obrazu
máme shodné body odrazu.
Bledší nežli stěna,
sám proti stěnám, jako bych byl na mrazu.
Jablko z větru poznání
Rychlík z Třebíče do Jihlavy
závodí jako se stromem o závod.
Kam strom, tam plášť.
Zarytě ryje do stromu
bez vkusu až do výbrusu.
Je pořád a pořád ve stromě.
I když jsem, jak se říká,
do stromu, nemám z toho strom.
To proto, že nemluvím do stromu.
Vím, odkud strom fouká.
Utrhl jsem jablko z větru poznání.