ZUZANA ŠÍDOVÁ
Obloha burácí
Vítr vane
Perly deště utrácí
Kapky něhy poztrácí
Ty v mém nitru uschované
Uschované ve mně
Blázen je ze mě
Tak to říkají
A já si potají
Broukám tu písničku
Počkej jen chviličku
Chtěla bych kytičku
z letní bouřky
Víš takovou tu voňavou
Jako ty lekníny co po vodě plavou
Pak bosky toulat budem se travou
Rosa
Kráčím po žhavém uhlí
Kráčím bosa
Nevnímám bolest
Z nebe padá rosa
Pluji po nebi
Pluji nahá
Stále voní
Ta květina ve mně zvadlá
Mlha
Mlha zahalila krajinu
Opadalo listí
Že nadchází zima zjistí
Tou mlhou poutník bloudí
Dělá se tma
On těm hvězdám co nejsou vidět slouží
Ty hvězdy stále vidět nejsou
Jako by byly ze sna
Teorie zkázy je totiž přesná
Polib mě
Polib mě když dělá se duha
Neb duši mou brzy zahalí mlha
Polib mě když měsíc září
Už nedají mi svatozáři
Polib mě když slunce svítí
Polib mě na líčka
Vedle tebe cítím se maličká
Paprsky
Dopadající paprsky
Mazlí se s vodní hladinou
Těší se tou chvílí jedinou
Tou chvílí jedinou
Tenkou něhou průhlednou
Je něžná
Jako pavučina
Jako když hladí
Ruka maminčina
Moje krása
Moje krása vadne
Zdá se mi
Co mě čeká tady na zemi?
Možná i hvězda spadne
Třeba i měsíc zhasne
Myslíš že bylo by to krásné?
Měsíc bude zářit znova
Realita bude snová