ZUZANA ŠÍDOVÁ

Obloha burácí

Vítr vane

Perly deště utrácí

Kapky něhy poztrácí

Ty v mém nitru uschované

 

Uschované ve mně

Blázen je ze mě

Tak to říkají

A já si potají

Broukám tu písničku

Počkej jen chviličku

Chtěla bych kytičku

z letní bouřky

Víš takovou tu voňavou

Jako ty lekníny co po vodě plavou

Pak bosky toulat budem se travou

 

Rosa

Kráčím po žhavém uhlí

Kráčím bosa

Nevnímám bolest

Z nebe padá rosa

 

Pluji po nebi

Pluji nahá

Stále voní

Ta květina ve mně zvadlá

 

Mlha

Mlha zahalila krajinu

Opadalo listí

Že nadchází zima zjistí

 

Tou mlhou poutník bloudí

Dělá se tma

On těm hvězdám co nejsou vidět slouží

 

Ty hvězdy stále vidět nejsou

Jako by byly ze sna

Teorie zkázy je totiž přesná

 

Polib mě

Polib mě když dělá se duha

Neb duši mou brzy zahalí mlha

 

Polib mě když měsíc září

Už nedají mi svatozáři

Polib mě když slunce svítí

 

Polib mě na líčka

Vedle tebe cítím se maličká

 

Paprsky

Dopadající paprsky

Mazlí se s vodní hladinou

Těší se tou chvílí jedinou

 

Tou chvílí jedinou

Tenkou něhou průhlednou

 

Je něžná

Jako pavučina

Jako když hladí

Ruka maminčina

 

Moje krása

Moje krása vadne

Zdá se mi

Co mě čeká tady na zemi?

 

Možná i hvězda spadne

Třeba i měsíc zhasne

Myslíš že bylo by to krásné?

 

Měsíc bude zářit znova

Realita bude snová