KAREL SÝS

Jeho tělo už není

V Paříži jsme spali v jedné posteli

nebylo dost frantíků

jeden spal a jeden bděl

a na vedlejší posteli totéž Žáček s Maříkem

a dost možná jeden spal a jeden honil vzdálený sen

Složil jsem pro účely naší cesty hymnu:

Ó se si bon

sukně hore cecky von

nu zon ček ekrivon

Ó se si bon

A všichni čtyři jsme líčili na Apollinairovu Paříž

která už není

a která ani tenkrát nebyla

i Nezval si ji musel dobrovolně vysnít

Git-le-Coeur?

Zde už srdce dávno neleží na dlani

Eluard a Breton?

Phe! I Paříž počítá co jí to vynese

Čtyři proti všem a přece vítězové

Když se přitlačí ve vhodném čase a místě

i Paříž povolí

V budce v Lucemburské zahradě

střídáme se na jedinou minci

je třeba toho tolik vzkázat domů

kde slovo Paříž pořád ještě něco znamená

vzkázat manželkám milenkám vlasti a múzám

Jsme náhle Velká Čtyřka

povinní ručitelé poezie

v samém srdci lhostejnosti

Básník dnes znamená hovno

ale dnes je tomu na chviličku jinak

jen co mince cinkne o dno

Ach Petře…