STANISLAV ZEMAN
Kdo nemá v naší hektické době svého tiskového mluvčího, jako by nebyl. K takovému přesvědčení dospěla i Vybraná společnost lepšolidí, z.s., respektive její valná hromada. Jednomyslně rozhodla o ustavení konkursní komise, aby vybrala na post tiskového mluvčího nejvhodnějšího lepšočlověka. Po tvůrčí diskusi v nejmenované pražské kavárně, kde se valná hromada konala, byl do komise jmenován akademik, rektor univerzity, známý herec, literát, hudebník, filmový režisér, politolog, bývalý kandidát na prezidenta, poslanec, europoslanec, senátor, farář, předseda politické strany, ředitel neziskové agentury, moderátor veřejnoprávního média a armádní generál.
Konkursní řízení se uskutečnilo v již zmíněné kavárně. Dostavili se k němu uchazeči odhodlaní svést mezi sebou nemilosrdnou bitvu. Každý z nich byl podroben přísné a důkladné písemné i ústní zkoušce. Otázky se týkaly přírodovědní a společenské problematiky, jako například antropologie lepšočlověka, jeho fyziognomických, genetických a intelektuálních předností, jimiž oplývá před zbytkem lidstva. Také se hodnotil stupeň vrozeného demokratického i lidskoprávního instinktu uchazeče a stranou nezůstala ani jeho fyzická i psychická odolnost proti východnímu proudění vzduchu a přilnavost k proudění vzduchu západnímu. Zvlášť se pak posuzovalo nechutenství uchazeče k pokrmu zvanému ruské vejce.
Čím víc byla porota s uchazeči spokojena, tím závažnější před ní vyvstal problém. Koho vybrat? Ani původ uchazečů nepřispěl ke konečnému verdiktu. Všichni pocházeli z dřívějších či nynějších lepšorodin. Přihlédlo se i k praktickým zkušenostem uchazečů. Avšak ani zde nedošlo k rozřešení, koho vybrat. Všichni poctivě vyvěšovali na radnice nebo školy tibetské vlajky. Taktéž odpor k Pražskému hradu nepřinesl očekávané ovoce. Všichni byli schopni z nejmenované pražské kavárny přeplivnout matičku českých řek a žlučí obohacenou slinou zasáhnout hlavu státu pobývající podle tradice v historickém sídle panovníků.
Poslední nadějí porotců, jak najít východisko ze slepé uličky, se stala otázka položená každému uchazeči: „Co si představujete pod pojmem objektivní?“
Tato otázka, vznesená předsedou poroty v mírném lepšorauši, vyvolala mezi uchazeči chaos. Až na jednoho z nich. Zatímco ostatní zmateně dolovali ve své paměti poznatky z filozofie, sociologie či žurnalistiky, tento uchazeč si zachoval klidnou mysl. Sotva mu byla otázka položena, pohotově ze sebe vychrlil: „Pod pojmem objektivní si neumím nic lepšího vybavit, než každodenní zpravodajství České televize.“
Aniž se porota odebrala k poradě, rozhodla okamžitě jako jeden muž. Pohotového uchazeče na místě jmenovala tiskovým mluvčím Vybrané společnosti lepšolidí.