KAREL SÝS

Možná se ortodoxní čtenář podiví, proč dáváme v LUKu místo právě kuchařce…

Je to však kuchařka – zjevení. Po převratu snad první kniha, která nekydá hnůj na minulé časy, na kuchařské umění, na školní jídelny, na maďarské speciality a na konzervy dovezené z daleké Číny…

Autorka vzpomíná spolu s miliony návštěvníků na nezapomenutelný automat Koruna na rohu Václaváku a Příkopů a prozrazuje tajemství tamějšího jahodového koktejlu. Před jeho výdejem se denně táhla fronta dlouhá jako anakonda. Kdeže loňské koktejly jsou! Možná si ho teď dokonce zkusím připravit, jenže vzpomínku nedohoníš…

Miroslava Kuntzmannová si troufne napsat, což má dnes blízko k autorské sebevraždě, že postmoderní konzervy nejsou ani k žrádlu, že jsme dříve jedli jako boháči, zatímco dnes boháči dosáhnou leda na grilované chrousty.

Anorexisti a dietáři pozor! Už první pohled na doprovodné skvostné fotografie Josefa Kubáta vzbudí nezřízenou a nezvladatelnou chuť!

Jen pohleďte na bavorské vdolečky nebo šunkové závitky v aspiku! Sliny celého těla, spojte se!

Sama autorka uvedla knihu S trochou nostalgie 3 aneb československá retro kuchařka

vyznáním, z něhož stojí za to citovat:

„V této kuchařské knize navazuji na práci, kterou jsem věnovala tvorbě velmi populární, oblíbené a stále žádoucí knihy S trochou nostalgie aneb jak se vařilo a jedlo za císaře pána. Tato zmíněná kniha byla zařazena do kulturního dědictví. Po ní následoval 2. díl s názvem S trochou nostalgie 2 aneb ta naše kuchyně česká. I tato kniha se dočkala nečekaně velkého úspěchu; zobrazuje gastronomii 1. republiky.

Pociťovala jsem, že by bylo dobré uzavřít ‚nostalgické‘ vaření dobou nedávno minulou pro nás pamětníky, pro jiné naprosto něčím neznalým… Byla to doby, kdy jsme ještě byli Československo! Knihu S trochou nostalgie 3 aneb československá retro kuchařka jsem věnovala naší republice k jejímu 100. výročí.

Při sestavování knihy jsem leckde vycházela ze starých československých norem a tak jsou recepty opravdu autentické. Velmi pečlivě jsem je studovala a došla k závěru, že dřív nebylo všechno špatné. Normy byly přísně kontrolovány a musely být dodržovány… Nakoukla jsem i do bývalých školních jídelen, lahůdkářství a do mých milovaných mléčných barů, které mi v současné době hodně schází.

Témat v této knize je několik, je rozdělená na jednotlivé části úplně jinak, než je tomu v jiných kuchařských knihách. Jde o kapitoly: Československá svatba, Staré dobré konzervy, Řezník – uzenář, Ze starých jídelních lístků, Mléčný bar, Lahůdky, Cukrárna a Školní jídelny.

Ke každému jednotlivému tematickému celku jsou vybrány receptury, které jsou v souznění s tématy kapitol… Chtěla bych čtenáře přesvědčit, že tehdejší kuchyně nebyla pouze ‚nezdravá‘, jak se mnohdy publikuje, ale i naopak. A hlavně, dokázalo se kdysi zužitkovat z daných surovin maximum, a to s noblesou a kreativitou…“

Zbývá jen dodat, že Miroslava Kuntzmannová knihu vydala vlastním nákladem, že obsahuje stovky barevných fotografií Josefa Kubáta a vtipné kresby Jany Boškové.