IVO FENCL

Někdejší šéfredaktor ABC a ceněný autor komiksů a sci-fi Vlastislav Toman (*1929) dostal před lety nabídku, kterou se zprvu trápil.

Česká rada Pionýra připravovala sérii publikací Ahoj, Evropo! Pokud možno zajímavě měly sešity informovat děti o „parametrech“ Evropské unie. Proč je tu? Kterépak země už do sebe nenásilně vcucla? Jak deklaruje vlastní funkčnost? Počítá s armádou? A kdy? Ale nezacházejme zde v reálu do budoucnosti a tenkrát nikdo striktně nevyžadoval, aby měly děti servírovány i rozbor veškeré této problematiky, která aktuálně dělá vrásky třeba Therese Mayové. Ne. Ahoje pouze dostaly za úkol představit základní členské země formou komiksu, a že půjde o sci-fi, rozhodl právě Toman: „Hrdinové použijí stroj času.“

Jací hrdinové? Čtyři studenti pražského Gymnasia kosmické přípravy v roce 2101. V raketoplánu se blíží vesmírné stanici Institutu kosmického sledování (IKS). V jeho službách je brzy čekají dobrodružství. Putování do dávné i méně dávné minulosti tuctu evropských zemí, jimiž jsou Belgie, Holandsko, Lucembursko, Francie, Anglie, Švédsko, Finsko, Španělsko, Řecko, Dánsko, Německo a Česko. Ano, i Česko, kde vše vrcholí delší sekvencí o událostech, které kdysi Jirásek líčil jako Z Čech až na konec světa.

Výsledný obrázkový seriál dosáhl slušných 145 stran a roku 2018 poprvé vychází kompletně, ve formátu A4. Někdejší Ahoje existují taky, ale pouze byly dodávány pionýrským skupinám, školám. Teprve dnes tak celek zazářil v kráse. I česká studentka-kadetka Marina Tomsová. Dál pak Francouz Tino Lapin, Afričan Bendži Mutabe a Číňan Čong-li-ian. Zkrátka Strážci času.

Tomanův scénář se vyznačuje spádem, humorem, technickým i lidským optimismem a já mám při jeho prohlížení pocit, že nám za osmdesát let (mnozí mladí se roku 2101 dožijí) už asi nezbude mnoho nemožných věcí na stole, pod ním a ani jinde.

Před způsobem, jakým se Toman popasoval s motivy „tvrdé“ sci-fi, se ukloňme. Jistě, některé byly víckrát provařeny. Leckterými mistry. Z tohoto hlediska ale není fér jakoukoli sci-fi kritizovat a každý fanoušek či znalec mi dá za pravdu. Mimo to: Ve svazku IKS. Strážci času objevíme i takové Tomanovy přístupy k motivům, které působí původně. Tak či onak dokázal téměř nemožné: skloubil „klubácký“ komiks a ryzí science fiction s cestováním časem a kosmem.

Nejprve se vracíme do historie Francie, k mušketýrům a na škuner korzára Surcoufa. Pak do Prahy obléhané Švédy. Nato dokonce do imaginárního (nikdy reálně neexistujícího) světa spisovatelky Astrid Lindgrenové a její Pipi. Putujeme i za starými Vikingy, účastníme se býčích zápasů ve Španělsku, ale nechybí drsný vhled do španělské občanské války. Chvějeme se tisknuti obávanými inkvizitory, jsme svědky vyplutí Kryštofa Kolumba. Stojíme na jeho palubách před otázkou, u kterého z ostrůvků budoucí Ameriky prvně spustil kotvu a co bylo záhadným světlem, jež on i Pedro Gutiéerez údajně spatřili v noci z 11. na 12. října 1492.

To je, pravda, vyřešeno. Podle seriálu šlo o signál Strážců času IKS.

Další jejich cesty vedou až do času Přemysla Otakara I. Ruku dcery nabídl dánskému králi a ona se stala uctívanou královnou Dagmar. Dánem ovšem byl také Vitus Bering, slavný cestovatel. I jeho lodě Strážci sledují. Dánem byl též Niels Bohr, podílející se na vývoji atomové pumy a… Následuje výprava do řeckých bájí i na Olymp, setkání s kentaurem, s Diem, s bohy, s Amazonkami. Anebo to byl sen?

V následujícím pokračování neunikneme řežím námořní části první světové války. Opět ustoupíme v čase zpět a potkáme sira Francise Drakea. Putujeme s ním v Magellanových stopách, jak to ve své knížce z roku 1977 (česky 1986) už skvěle líčí i Derek Wilson.

Následuje Británie Robina Hooda. Pak Londýn roku 1944. Finsko. To asi náleželo pro autora k oříškům, ale výsledek v knize svítí. Stopy německé historie se podařilo zpracovat solidně a přes Nibelungy doputujeme až k osudnému dni vzducholodi Hindenburg. „Zmapováno“ je Lucembursko i Nizozemí, to včetně roků tulipánového šílenství, ale i v roce 2001, kdy se Strážci seznámí se sítí průplavů. Didaktickým zpestřením celé knihy jsou hádanky, které se – nejčastěji ve formě testu – průběžně vynořují pod každou barevnou stránkou.

Vznikla dobře nakreslená a dobře napsaná knížka pro děti. Zábavnou metodou je poučí a dobrodružství nechybí. Nezbývá než věřit, že pořád je dost mladých, kteří se nechají touto formou strhnout a snad i ovlivnit…

Vlastislav Toman: IKS. Strážci času. Výtvarníci: Michal Kocián, Vladimír Bican, Zdena Kocourková a Václav Pergler. Olympia 2018.