Laudatio na Antonína Hardta
Antonín Hardt patří mezi známé české herce a umělce, kteří celý svůj dlouhý život věnovali múzám, ať již divadelním či filmovým. Je velmi zásadový, například po Listopadu 1989 nepřevlékl kabát a vždy se hlásit k levicové politice a k levici.
Narodil se před II. světovou válkou v Praze, ale mladá léta prožil v Liberci, kde pilně studoval na místním gymnáziu. Zamíří však opět do Prahy a v roce 1957 ukončuje studium na DAMU. Ale to už má za sebou první účinkování ve filmu, debutuje v české komedii Návštěva z oblak, a v roce 1957 jej můžeme vidět v ještě slavnější veselohře Florenc 13.30. To už však má namířeno na jih, do Jihočeského divadla.
Výčet jeho jihočeských rolí je velmi bohatý, za zmínku stojí například role ve slavné Charleyově tetě či v Brechtových hrách.
V roce 1971 přechází do pražského Vinohradského divadla. Vidíme jej ve hře Král Krysa či ve hře Letní hosté. V této době se angažuje politicky v mimouměleckých sférách. Taktéž působí na pražské DAMU.
Vzhledem k jeho nesporným uměleckým kvalitám a angažovanosti se stává v roce 1980 ředitelem Hudebního divadla v Karlíně.
Opět jej můžeme vidět na filmovém plátně. Ztvárňuje role především funkcionářů a úředníků, vidíme jej v rolích kriminalistů, například ve filmech Zatykač na královnu či Noc klavíristy. Je obsazován i do komedií, jako je zdařilá veselohra V pátek není svátek. Zahrál si též ve filmovém zpracování verneovky Tajemství Ocelového města. V roce 1985 Antonín Hardt hraje ve velmi úspěšném seriálu Vlak dětství a naděje. Vidět jej můžeme i v angažovaných a politických dílech, v seriálech Gottwald či v legendárním seriálu Rodáci.
Vzhledem k jeho politické angažovanosti jej můžeme často spatřit v na dnešní dobu nezvykle politicky ovlivněných filmech a televizních inscenacích, což mu bohužel často předhazují polistopadoví převlékači kabátů. Zapomínají, že často právě oni v těchto dílech hráli a nyní se k nim nehlásí. Ne však všichni, například pan Štěpnička, který hrál Klementa Gottvalda ve stejnojmenném seriálu, prohlásil, že právě o roli komunistického politika byl mezi herci obrovský zájem.
Vedle hraní ve filmech a na divadelních prknech pan Hardt hrál v rozhlase a věnoval se dabingu. Daboval například jednu z postav francouzské televizní minisérie Hrabě Monte Christo.
Po roce 1989 zůstal Antonín Hardt nějakou dobu bez angažmá. Vrátil se však zpět na scénu, kde již působil. Od roku 1992 je opět v Karlíně, angažován jako operetní a muzikálový herec. Účinkuje v klasických muzikálech a operetách – My Fair Lady, Polská krev či Veselá vdova, Někdo to rád horké.
Pohostinsky vystupuje v Divadle Radka Brzobohatého. Zde jej můžeme spatřit ve hrách Klec bláznů a Tančírna.
Vystupuje i před televizní kamerou. Vedle již zmiňovaných seriálů a filmů hrál v televizním seriálu Náhrdelník či v historickém filmu Marie Terezie. V roce 2011 jej můžeme obdivovat v českém velkofilmu Lidice.
Antonín Hardt je po celý svůj tvůrčí život politicky aktivní na naší politické levici. Je členem Herecké asociace, Výboru národní kultury a také působil v Jednotě hudebního divadla. V roce 2006 obdržel od Nadace Život umělce cenu Senior Prix.
Po celý život stál tento herec velkých i malých rolí na levé straně politického spektra. To mu občas přineslo i ústrky a kritiku ze strany především pravicové části české umělecké scény. Nenechal se zlomit a to mu vyneslo přízeň divácké obce, která má stále možnost spatřit jej ve starších i novějších filmech a divadelních inscenacích.
Divácký zájem je pro každého herce tou největší odměnou. A tak i pro Antonína Hardta je to největší ocenění jeho plodného hereckého života a celoživotní umělecké tvorby.
JIŘÍ PISKÁČEK