PETR MUSÍLEK
Když pravda s láskou vyjdou do ulic
šeptají v celku prázdné nic
A z pokřiku co hořce pění
vyrůstá plané kuropění
Nic nesdílí je bez vizí
jen rýpe v starých ranách
a jediné co nabízí
je vlastní samohana
O pravdě jiný názor mám
Pravda je uvážlivá
A láska byť by byla jako trám
spíše své hrany smívá
Až příště půjdeš do ulic
v tom čase, který letí
spíše chraň křehkou budoucnost
pro život vlastních dětí