MILAN BLAHYNKA

Činorodý Spolek přátel Kamila Lhotáka vydal k zakončení loňského Lhotákova boleslavského podzimu nejen básnickou sbírku Karla Sýse Deník nalezený pod kapotou, ale také reprint románu CYKLISTA, který napsal Kámoš Lhoták (původně Vydalo nakladatelství Magáč v počtu 1 číslovaného výtisku, z nějž tento má číslo l. Copyright 1952 Magáč Prague).

Kámoš Lhoták, emeritní kapitán KC VPŘED-PRAHA VI. VYŠEHRAD, tento svůj jednoarchový román ilustroval starými fotografiemi borců, cyklisty „na bicyklu staršího typu“, sprintera „na závodních drahách doma i v cizině“, cyklisty „s přibývajícími lety“ věnujícího se turistice, ale i „malebných míst (dle názoru kapitána K.L.)“ na cyklistické výlety atd.; a součástí románů je i snímek starodávně vyšňořené „cyklistky Venuše Krcálkové-Bumacendové z Lobdy, okres Jena“, což vysvětluje sonet, který „pod jménem J. Kolár napsal K. L.“ o sobě, znělka o prvním bicyklu (draisině), a „tak se stal básníkem“. Sonet nelze neocitovat:

„Abych pak běh zrychlil kroku svého / a si času přitom uspořil, / koupil jsem stroj, který utvořil / v Manheimě Drais roku přítomného. // Jest to vůz, kůň, pěchour spolu; trého / prospěch vtip tu v jedno zatvořil, / aby člověk i noh nemořil / i se vyhnul smrti pádu zlého. // Dräsina se volá od nálezce; / za půl hodiny lze přijeti / z Jeny k Lobdě v přípravě té hezce. // Ona nejen lásce krátí dráhu, / než jak tělo učí držeti / tak i ducha vždycky rovnováhu.“

Což o to, takto starými fotografiemi neznámé osoby, na nichž vydával za postavy ve svém Výbušném zlotvoru (na pokračování v Pestrém týdnu) a pak i v Moudrém Engelbertu, ilustroval své romány a své čtenáře mystifikoval už Jaromír John v letech 1933-1940. „Kámoš“ Lhoták tak na počátku 50. let prokázal Cyklistou úžasné možnosti tohoto způsobu spojení textu (u něho navíc silně archaizujícího) se starými snímky, ale ještě prozradil i svou slovesnou invenci a potvrdil mystifikaci a parodii jako dva mocné básnické prostředky pronikavého poznání i tvůrčí pohody.

Do záhlaví sonetu o prvním bicyklu Kámoš básníků Lhoták zalomil nápis „SLÁVY DCERA“, Zpěv I, znělka 40. Ta skutečně Kollárova začíná „Včera večer se nás na knížecí / hvězdárně houf drahný nasbíral…“, v opravdu Kollárově Slávy dceři není žádný bicykl a dräsina, kupodivu ale ani pěchour, zato tam najdeme (ve znělce 189) sloveso zatvořil; vida, Lhotákovi se podařilo napsat znělku šťastně „kollárovštější“, než jaké psal Jan Kolár sám, a to na vysoké básnické úrovni a navrch s vtipem.

Svým „románem“ s kollárovským pěvcem chvály na čerstvě vynalezený bicykl tak Lhoták o víc než desetiletí bravurně předjel Cimrmany.

Už proto je Cyklista víc než nějaká kuriozita a měl by vyjít nikoli v limitovaném nákladu 50 výtisků pro pár institucí a členy Spolku přátel Kamila Lhotáka – po nákladu i dost vysokém by se jen zaprášilo.