MARCELA CHMAROVÁ

Být šťasten jen sám se sebou

a shovívavě odpouštět

všem těm co zpod altánku

s likéry a rezedou

dál nepokojně o nás vedou sněm

Být na vše vlídně soustředěný

už jak hlína

jak něžně číhající minimina

změn

i tvrdý – zarytý jak skořepina

pružný jak tulipány pod oknem

dál překvapivě hrát svou vlastní píseň

byť podle vachrlatých not

byť komicky jak Pierot

co směruje ho do všech slot

lstivá a načechraná

Kolombína…