BOHUMÍR ŠTĚDROŇ

Začátkem roku 1917 se obrátil ve Vídni rakouský císař na šéfa tajné policie s otázkou, zda bude v Rusku revoluce. Odpověď demonstruje strategickou i politickou nespolehlivost tajných služeb: „V Rusku nikdy revoluce nebude, protože jediný, kdo je schopen ji zorganizovat, Lev Davidovič Trockij, od rána do večera hraje šach ve Vídeňském centrálním šachovém klubu.“

Revoluce však proběhla ještě téhož roku a z hlediska manažerské politologie se SSSR pohyboval s časovým zpožděním 128 let po trajektorii francouzské revoluce se čtyřmi analogickými etapami: jakobínský teror (J. V. Stalin), direktorium (kolektivní vedení N. S. Chruščova), konzulát a císařství (L. Brežněv).

Gustáv Husák se narodil (1913) deset let před tím, než J. V. Stalin kanonizoval marxistické náboženství (1923) a tak se G. Husák pohyboval z hlediska modelů manažerského a politického rozhodování v silovém poli jednotlivých etap vývoje SSSR, aby tak realizoval svoje nebezpečné sny o úspěchu ve vrcholové politice. Tehdejší mimořádná účinnost a marketingová přitažlivost marxistického náboženství (křesťanské hereze) byla dána přenesením ráje do reálného časového horizontu (už příští generace bude žít v komunismu).

Velmi zajímavé informace a analýzy obsahuje nová publikace Michala Macháčka GUSTÁV HUSÁK, kterou vydalo koncem roku 2017 nakladatelství Vyšehrad. Práce představuje komplexní, mimořádně pečlivě zpracovanou a rozsáhlou monografii (632 stran), která analyzuje politickou kariéru i osobní život JUDr. Gustáva Husáka, CSc., kterého můžeme považovat za jednoho z nejvýznamnějších představitelů moderních dějin Slovenska i Československa.

První kapitola (Mladý radikál) se zabývá dětským světem Augustina Husáka (ve dvanácti letech byl hodnocen samými jedničkami v římskokatolické lidové škole v Dúbravce), studiem na elitním gymnáziu v Bratislavě i aktivní činností ve studentském hnutí.

Druhá kapitola (Pragmatický odbojář) provádí deskripci politických sinusoid G. Husáka v letech 1938-1945.

Třetí Československá republika poskytla G. Husákovi operační prostor pro aktivní veřejnou i politickou činnost a její konec v únoru 1948 nastartoval proces naplánovaných stalinských decimací ve stylu decimací římských legií. Je pravděpodobné, že K. Gottwald se značnou osobní odvahou časově pozdržel z Moskvy exportované politické procesy (na rozdíl od představitelů jiných východoevropských sovětských satelitů) a tak zachránil život řadě obviněných.

Po Stalinově smrti armádní jednotky maršála G. K. Žukova likvidují vedení Stalinovy pretoriánské gardy NKVD a nastává období pomalých rehabilitací. G. Husák je propuštěn z vězení (pátá kapitola 1960-1968) a postupně dochází k právní a politické rehabilitaci (nabídka na funkci prvního náměstka ministra financí). V některých starších moskevských archívech je G. Husák hodnocen jako „kavárenský povaleč“ nebo „trockista“, i když pracovitý konzervativní katolík (podle stranického dotazníku) G. Husák neměl s trockismem nic společného; to dále názorně demonstruje politickou nespolehlivost tajných služeb.

V „politickém systému prvního konzula republiky“ SSSR existovala dvě mocenská centra: politbyro ÚV KSSS a velmi dobře organizovaná skupina maršálů SSSR (která např. sabotovala sovětský měsíční program v obavě transferu finančních prostředků z armády na kosmický výzkum). V srpnu 1968 prosazuje skupina maršálů intervenci do Československa a hledá se nový místodržící v Československu. Gustav Husák přebírá moc v komunistické straně v této bonapartistické etapě vývoje Sovětského svazu a kdy generál (a později maršál) L. Brežněv má velmi dobré zkušenosti s dříve vězněnými komunisty (J. Kadár, W. Gomulka). G. Husák je považován za přechodné řešení (podobně jako byl v roce 1964 považován sám nový generální tajemník KSSS L. Brežněv).

Po inteligentním řešení puče (vyhazov člena vlády a ministra vnitra ČR na ambasádu do Severní Koreje a přesun tajemníka ÚV KSČ, odpovědného za Státní bezpečnost, do Národního shromáždění), připravovaného Státní bezpečností v roce 1970 a po pozdější volbě prezidenta ČSSR končí přechodné období a G. Husák získává postavení monarchy (podobně jako L. Brežněv). Zcela stranou zůstává otázka, zda praktická politika Gustava Husáka nevycházela z katolické interpretace marxismu (podobně jako praktická politika čínského reformátora Teng Siao-pchinga z konfuciánské interpretace marxistického náboženství) a není-li Gustáv Husák mnohem blíže k Alexandru Bachovi a prof. A. O. Salazarovi, kteří představovali konzervativní „teokratický“ absolutismus.

S nástupem M. S. Gorbačova přicházejí v SSSR k moci „svazáci“, kteří byli formováni veselou hrou na politiku v mládežnických organizacích a kteří obecně nedokážou udržet politickou moc delší dobu (např. E. Krenz nebo V. Mohorita aj.) na rozdíl od zkušených a velmi opatrných generálů, ke kterým patří N. S. Chruščov, L. I. Brežněv (vojenská okupace Československa v srpnu 1968 byla projednána s protistranou a proto nenásledovaly žádné ekonomické ani sportovní sankce) nebo např. ve Španělsku F. Franco, popř. generallisimus Čankajšek. Tyto a další skutečnosti a fakta období 1977-1991 promyšleně analyzuje sedmá kapitola.

Závěr knihy sofistikovaně hodnotí „nadčasovost“ husákovské problematiky z mnoha úhlů pohledu, i když chybí ekonomické parametry normalizace. V druhé polovině osmdesátých let již bylo možné soukromě podnikat na „povolení Národního výboru“ a byly přijaty zákony, umožňující vznik smíšených firem se zahraniční účastí. Nástup ekonomických změn byl však velmi pomalý; mechanismus obav objasňuje i známá satirická hra Král Vávra (M. Uhde).

Autor Michal Macháček zpracoval problematiku na velmi vysoké úrovni s hlubokou znalostí a matematickou přesností. Knihu lze doporučit nejen politikům, pedagogům, studentům, novinářům a historikům, ale všem, kteří se zajímají o manažerské a politické řízení. Zajímavé je i sledovat, jak marxistické náboženství bylo postupně vytlačováno do jihovýchodní Asie a mediálním kněžstvem nahrazováno náboženstvím lidských práv.

V těchto evolučních souvislostech je zřejmé, že v minulých dvou desetiletích byl „Husákův absolutismus“ hodnocen optikou, kterou první republika hodnotila rakousko-uherskou monarchii. Současné hodnocení rakousko-uherské monarchie je zcela jiné, jak se bylo možné přesvědčit na výstavě „Monarchie“ v Národním muzeum v Praze. Přesto zůstává v platnosti ironická normalizační komparace: „Víš, jaký je rozdíl mezi socialismem a reálným socialismem? Jako mezi aktem a pietním aktem!“

Macháček Michal. 2017. Gustáv Husák (Gustav Husák) Praha: nakladatelství Vyšehrad, 632 s. ISBN: 978-80-7429-388-7