IVAN ČERNÝ

A ne ledasjakou. Líbezná kniha, která září na knihkupeckých pultech od prosince 2017 pod názvem PAMĚTI Z FASTROVA MLÝNA, si již během několika málo týdnů, co vyšla v edici Miraculum Octavum Mundi nakladatelství Globus, vysloužila od nadšených čtenářů přezdívku „kutnohorská babička“.

Na rozdíl od díla Boženy Němcové se ale dá přirovnat k literatuře faktu, neboť nejenže sleduje životní osudy pěti generací mlynářského rodu Fastrů, který zakotvil na Horách Kutných, ale je i kronikou tehdejšího života. Mezi řádky též načrtává i emancipační hnutí žen na Kutnohorsku, které vrcholí začátkem 20. století.

Autorka rukopisu, psaného bohatým, čtivým jazykem, postrádajícího však archaismy, jak bychom se snad mohli domnívat, Marie Vondrová-Fastrová (nar. 1875), byla nejenom regionální spisovatelkou, ale rovněž jednou z prvních českých učitelek. Její kultivované vyprávění o osudech jejího rodu je i nebývalou učebnicí nejenom historie, ale i mezilidských a především rodinných vztahů, plných lásky, pochopení a v neposlední řadě všeobecné úcty jednoho člověka k druhému. Šťastným krokem editora je zachování jazykového stylu autorky, který spoluvytváří jedinečnost díla.

Stránky knihy jsou pod čarou doplněny mnoha vysvětlivkami, které se váží k pojmům z historie, ke slovům nářečním i dobovým odborným výrazům, zejména z mlynářství. Paměti z Fastrova mlýna jsou doplněny dobovými černobílými snímky, sahajících s objevem fotoaparátu do 19. století.

Jedinečnou kroniku jmenovaného mlynářského rodu doplňuje významná kapitola poznámek k dějinám oslošachteckého mlýna, o němž je řeč, a jeho nejbližšího okolí, která jistě nejednoho čtenáře přiláká i na výlet do míst pod proslulou kutnohorskou Svatobarborskou katedrálou, kde se děj knihy odehrává. A lidé, zajímající se o technické památky, rovněž jistě ocení závěrečnou sondu do historie kutnohorských mlýnů.

Rukopis knihy paměti z Fastrova mlýna je takříkajíc poklad z půdy. Prvně vyšla roku 1948, v poválečných časech druhé světové války, aby na téměř čtvrt století zmizela z povědomí nejenom široké čtenářské veřejnosti, ale i učitelů literatury. V Kutné Hoře však byla stále kultovní knihou, která nechyběla v mnohé domácnosti.

V roce 2014 vyšla po šestašedesáti letech v edici Miraculum Octavum Mundi, kterou založil a řídí Miroslav Moravec. Ke spolupráci přizval kutnohorského výtvarníka, pedagoga a filmaře Vladimíra Císaře, milovníka literatury 19. století, především regionální, vážící se ke Kutné Hoře. Ten knihu vyzdobil originálními ilustracemi – jak barevnými akvarely, tak i zdařilými černobílými, evokující linoryty či dřevoryty. Druhé vydání Pamětí kutnohořané brzy rozebrali a jejich nehynoucí zájem si po třech letech vynutil i současnou třetí reedici.

Představovanou knihu Marie Vondrové-Fastrové si lze prohlédnout a případně i objednat v internetovém Knihkupectví theressa.