EMIL HRUŠKA

Poslanec Evropského parlamentu Jiří Maštálka za dobu svého působení v Bruselu a Štrasburku inicioval nebo podpořil (zejména finančně) vydání několika knižních publikací a všechny byly pozoruhodné – ať už šlo o poezii, literární historii či politiku. Tou zatím poslední je práce emeritního českého novináře a publicisty Josefa Ondroucha s názvem RUSKÉ REVOLUCE 1917.

Josef Ondrouch (nar. 1937), žijící po odchodu z Prahy ve svých milovaných Mariánských Lázních, je člověk přebohatých životních zkušeností, hlubokého vzdělání a neutuchající touhy po poznání. Jeho oborem je mezinárodní politika a historie; speciálně pak první světová tzv. Velká válka a její důsledky. O tom mimo jiné svědčí Ondrouchova kniha Svět nad propastí, vydaná v roce 2014 (nakl. Orego).

V roce 100. výročí ruské Říjnové revoluce přišel tedy Josef Ondrouch s prací na téma ruských revolucí. V onom roce 1917 proběhly totiž tři: v únoru, červenci a říjnu. Jak autor připomíná hned úvodem, „ty první dvě revoluce, Únorová a Červencová, byly poznamenány krví tisíců obětí pochovaných v masových hrobech na Martově poli v Petrohradu. Třetí revoluce, Říjnová, byla rudá barvou svých idejí, ale krve a násilí téměř prostá. Únorová revoluce svrhla cara, ale jeho Duma (ruský parlament) ještě vytvořila prozatímní vládu knížete Lvova. Až červenec nastolil Kerenského. Zároveň ale předznamenal i jeho konec a odsouzením bolševiků paradoxně uvolnil cestu k jejich vítězství v Říjnové revoluci“.

V moderních dobách bezuzdného, až patologického historického revizionismu Josef Ondrouch sevřeně, stručně a věcně přibližuje podstatu revolučního dění v Rusku v roce 1917, podává charakteristiky jeho protagonistů a snaží se vyvracet mýty týkající se jak událostí, tak osobností; patří sem třeba cesta Lenina z exilu do Ruska v „zaplombovaném vagónu“ a další věci tradované v pokřiveném zrcadle. Specifickým fenoménem, který Ondrouch popisuje, byla aktivní účast žen hlavně v Říjnové revoluci, žen, mezi nimiž se nacházely osobnosti natolik výrazné a významné, že je bylo možné přirovnat k tehdejším revolucionářům opačného pohlaví.

Svoji práci uzavírá Josef Ondrouch citátem z kdysi (?) světoznámé knihy amerického novináře Johna Reeda Deset dnů, které otřásly světem; ostatně tato kniha je jedním ze základních knižních pramenů ke studiu ruských revolucí a Ondrouch z ní samozřejmě čerpal. Ovšem nejen z ní; díky svému jazykovému vybavení je Josef Ondrouch znám tím, že při své publicistické práci se opírá o prameny ruské, anglické a německé. Což dnes dokáže už málokdo.

Nutno však upozornit, že Ondrouchovy Ruské revoluce 1917 nejsou běžně dostupné a volně prodejné; lze si je však stáhnout v elektronické formě na www.bezvydavatele.cz.