JANE STILLWATEROVÁ
Když jsem vyrůstala, Vánoce byly vždycky utrpením. Táta byl u nás ve městě šéfem pošty a v předvánočním shonu pracoval vždy 15 hodin denně. Máma pokaždé vypadala, že ulehne se zápalem plic. A sestra se vždycky rozcvičovala tím, že mě zbila. Nenáviděla jsem Vánoce v Millbrae. Ve snech mě pronásledují dodnes.
Takže jsem se letos rozhodla, že se s tím vším poperu a skočím rovnýma nohama doprostřed Vánoc a vyženu tak duchy minulosti Vánoc v Millbrae jednou provždy. A pronajala jsem si pokoj v Inn (samozřejmě ne toho v Betlému) a vydala se na obhlídku.
Minula jsem dům, kde jsem prožila dětství, vzala jsem to kolem své staré školy. Prošla jsem se po hlavní třídě. Byla jsem stále skleslejší. Tenkrát jsem byla vyvrženec, jediný beatnik mé vysoké školy. A teď jsem tady, o léta později, i když venku, a nahlížím dovnitř, jako ta dívenka v té staré pohádce o děvčátku se sirkami (Děvčátko se sirkami, H. Ch. Andersen; pozn. překl.). Já ubohá!
Potom jsem se ale dovlekla zpátky do Innu a prohlédla e-maily. TOLIK smutných příběhů. Požár v San Diegu. Krutý plán Saúdské Arábie k smrti vyhladovět 17 milionů Jemenců. Zatčení šestnáctileté Ahed Tamii, palestinské Johanky z Arcu (spolu s článkem izraelského novináře s požadavkem, aby ji ve vězení mučili a znásilnili). Tyranie v Hondurasu, tajfun na Filipínách, idiotismus ve Washingtonu, DC.
A potom jsem se začala cítit líp. Dokonce jsem se začínala cítit šťastná a požehnaná. Dokonce jsem si uvědomila, že Vánoce se mnou zase až tak moc neválčí, ačkoli američtí „křesťané“, zdá se, vedou „válku“ s každým, tady i za hranicemi.
Tehdy se stal vánoční zázrak. Moje dcera Táňa se ukázala, vzala mne na to nejlepší čínské jídlo, jaké jsem kdy měla, a po celou dobu mi říkala, jak úžasná máma jsem. Sotva bych mohla dostat něco lepšího. A její přítel Anthony se najednou ukázal být jedním z mála lidí na tomhle světě (kromě mne), kdo ještě umí zatancovat Four Corners!
Nikdo neví, co Nový rok přinese, já ale celým svým srdcem doufám, že nakonec přinese světu mír a že veškeré naše bohatství a naděje už nebudou promrhány vytvářením zlého a ničemného amerického impéria, jež neprospívá nikomu z nás krom nemravně bohatých a bezohledných. A také doufám, že ještě mnohokrát zajdeme do vynikající čínské restaurace u nás v Millbrae.
PS: Ona takzvaná válka s Vánocemi, o níž vždycky ječí ultrapravicoví konzervativci? Oh, ale fuj, jen další příklad toho, jak je američtí takzvaní „křesťané“ mají za tak nebezpečně pochybné. Jejich představa „skutečných“ Vánoc je, že všichni vyběhnou a budou nakupovat věci, jež si nemohou dovolit – ve jménu Ježíše Krista. No? Tolik pro to, aby prošli uchem jehly.
PPS: Můj osm let starý počítač HP Pavilion Slimline nedávno dodýchal, a tak si probírám e-mailovou schránku na přístroji Intel Core ve veřejné knihovně. Santa (Claus) mi k Vánocům nový počítač nepřinesl. Jak jinak, samozřejmě. Je to dobrý důvod k vyhlášení války Santovi?
JANE STILLWATEROVÁ, 29. 12. 2017
Autorka je spisovatelka na volné noze, nenávidějící nespravedlnost a korupci ve všech podobách, ale zvlášť tu, jež je placena z daní amerických daňových poplatníků. Naposledy vydala knihu Přines si svou neprůstřelnou vestu: Užitečné rady k cestě na současný Střední východ (Bring Your Own Flak Jacket: Helpful Tips For Touring Today’s Middle East). Sama o ní říká: „Je to senzační a zábavná knížka. Psala jsem ji s láskou. A doufám, že ji budete s láskou i číst.“
Přeložil VLADIMÍR SEDLÁČEK