BŘETISLAV KOTYZA
Chléb křížem zakrojuji
nůž lomí pecen v krajíce
smetaje drobty střídy v náruč dlaně
do úst vkládám podobojí
Myslím na básníka rozsévače
myslím na úrodný klín
kolika polí osít nadějí
a kolik zrna semlít do zimy
než slovo vzejde
Než chléb skývou patky
ostří nože zakrojí