BŘETISLAV KOTYZA

Chléb křížem zakrojuji

nůž lomí pecen v krajíce

smetaje drobty střídy v náruč dlaně

do úst vkládám podobojí

Myslím na básníka rozsévače

myslím na úrodný klín

kolika polí osít nadějí

a kolik zrna semlít do zimy

než slovo vzejde

Než chléb skývou patky

ostří nože zakrojí