VLASTISLAV HNÍZDO

5. ledna 1928 se v šumavském Zdíkovci narodil spisovatel a nakladatelský pracovník Jan Suchl. Jeho otec byl mužem řady povolání – ševcem, zedníkem, cirkusovým a továrním dělníkem. Maminka měla německé kořeny, jak to v tomto kraji a v těchto dobách bylo často obvyklé. Studium na obchodní škole ve Volyni Janovi přerušila válka, kdy byl v r. 1944 totálně nasazen v opravně leteckých motorů ve Strakonicích. Po válce se rodina přestěhovala do severočeského pohraničí, chlapec dokončil volyňskou obchodní školu a v r. 1946 se stěhoval za rodiči do Liberce. Tam vystudoval obchodní akademii a po maturitě pracoval v různých hospodářských funkcích.

V té době se už rozvíjely jeho celoživotní literární zájmy. V krajském a posléze celostátním tisku publikoval články a literární črty s kulturní tematikou. Vzdělání si rozšířil dálkovým studiem na fakultě žurnalistiky pražské Karlovy univerzity. Tehdy už byl autorem řady knížek a nakladatelským profesionálem.

Prošel redaktorskou a ředitelskou praxí v Severočeském nakladatelství v Liberci a Ústí nad Labem a v osmdesátých letech byl šéfredaktorem pražského nakladatelství Československý spisovatel.

V popřevratovém období založil a řídil úspěšně soukromé nakladatelství Erika, které pokračovalo v kvalitní tradici českého nakladatelování. Vyšlo v něm mj. několik vydání oblíbených literárních příruček.

Suchlova vlastní tvůrčí činnost je bohatá. Ve více než třech desítkách titulů je zřetelný autorův široký záběr opřený o bohaté životní zkušenosti. Tvoří jej povídky, romány, reportážní črty, nevyhýbá se ani textům s historickou tematikou. Patří k nim např. monografie o Josefu Rybákovi a Janu Švermovi.

Suchl se prosadil jako autor pro děti a mládež (pohádky Modré jezírko, Medvědí král, Červená karkulka, chlapecký příběh Zelenou stopou, próza Dobrodružství s vrtulníkem). Jako celoživotní sportovec – turista, lyžař a skálolezec psal reportážní knihy o tuzemských i zahraničních příbězích našich předních horolezců (např. Bivak nad propastí, Cesta končí pod Huascaránem).

Vlastivědný charakter mají Suchlovy reportáže Črty z pomezí a texty v publikacích Na shledanou Krkonoše, Jizerské hory, Povltaví a Posázaví. Celoživotní zájem o Slovensko vyjádřil v úvahách o Slovenském národním povstání i v dalších beletrizujících črtách o slovenské současnosti.

Reportážně popsal i vzdálené krajiny Angoly a Sibiře, kterou několikrát navštívil. Mnohost a šíře pohledů vedly ovšem někdy k publicistické povrchnosti. Naproti tomu citově zanícené pohledy na krajiny jeho srdce, jimiž jsou rodná Šumava, severní Čechy a Český ráj přinášejí čtenáři hluboký estetický zážitek. Suchl své místopisné vjemy leckdy beletrizuje tím, že do nich vplétá fabulovaný příběh (Cesty mužů, Vlak do Prahy).

Jeho mnohaletá spolupráce s vydávanými autory nebyla pouze organizátorská, ale postupně vedla k jejich uměleckému růstu (např. Vladimíra Párala a Stanislava Rudolfa).

Šíře Suchlovy mnohotvárné kulturní činnosti je imponující. Svou podnětností a významem překračuje hranice pouhého jubilejního hodnocení.