X

Jeden můj známý biolog se už před takovými 40–50 lety (je to vůbec možné?) zabýval studiem drobných hlodavců, kteří už tehdy pronikali na okraje měst. Jaké bylo vysvětlení? Samozřejmě snadná obživa z odpadků; devastovaná příroda zaneřáděná chemií přináší zkázu, naopak civilizace jídlo, dokonce relativní bezpečí, zvláště když člověk přestal být lovcem a mnozí dnes nezabijí ani tzv. škodlivé zvíře, natož aby se masem jiných zvířecích mrtvol živili. Jen tak mimochodem: když jsem jedné osobě vysvětlil, že nejen kuře nebo králíka bolí, když je zabíjejí, abychom je potom snědli k obědu, že i obyčejná brambora nebo špenát křičí, když je likvidován, aby se ocitl na našich talířích, odložila ta osoba i poslední sousta zeleninové přílohy. Co jí nyní, nevím.

Ten antropomorfismus je přirozený, ale nic se nemá přehánět. Invaze přírody do světa kultury je nyní zcela markantní. Tedy neviděl bych nyní kulturu jako něco, co ohrožuje přírodu, spíše naopak, příroda se znovu zmocňuje toho, co jí kultura vytrhla z těla. Ten reverzní pohyb je teď všude a je patrně hlavním znakem naší doby, vše se pohybuje – oproti minulosti – jaksi obráceně. Do přírody ve městech se vracejí datli, dudci, sojky, jen ti chocholouši, kteří v mém vesnickém dětství důstojně kráčívali za koňmi vrtajíce se v jejich na zem padajícím trusu, už asi nebudou. Divočáci se procházejí v ulicích měst, medvědi využívají dobrodiní popelnic u domů, stovky bobrů ničí hráze a stromy, kormoráni devastují rybí chovy, občas se vám do bytu dobývá cizokrajný had, v lese vám do očí pohlíží vlčí smečka nebo na stromě číhající rys, nesmíme být překvapeni, když na nás z rybníka vyhlédne aligátor nebo někde v líbezné krajině zařve lev a vzhledem k tomu, že se mění klima, mění se flora a fauna.

A za tím vším – bohorovně přehlížen – to sleduje hmyz, o jehož ambicích nic nevíme. Je to asi signál něčeho většího a hrozivějšího: takto zanikaly staré civilizace, jejichž trosky dnes nacházíme v bujných pralesích Ameriky, Afriky a Asie.