JIŘÍ KNOPP

Byli jsme jak utrženi ze řetězu,

zdivočelí z konce války,

z kvetoucího bezu,

z džezu a ticha míru,

z odklizených barikád

a rozstřílených balustrád,

z veršů Majakovského,

z hrdinů Mladé gardy,

z Julia Fučíka.

Podávali jsme si ruce,

zvedali je k přísaze

a vířili až do rána

slavnostní tance.

Všem stejné šance

a nikdy už bídu!

Ve jménu lidu

šli jsme předělávat svět.

Hrom burácel na čistém nebi

a my jsme beze smyslu spěchali

jak nenasytní milenci

uskutečnit velký sen…

A tak se nám smějte,

spílejte nám, uvažte ke kůlu,

zapalte hranice

a spalte nás na prach.

A přece jednou přijdou jiní,

aby to znovu zkusili…