PAVOL JANÍK
New York
Z vodorovného zrcadla
narovnaného zálivu
trčí hroty hranatého města
vbodnuté přímo do hvězdnatého nebe.
V blikajícím moři lamp
nádherně troskotají
flirtující flitrové lodičky
na tvých vzrušujících nohách
plujících v podpalubí
večerních brokátových šatů.
Najednou jsme nezvěstní
jak jehly v bludišti staniolu.
Některé věci bereme osobně –
sáhodlouhé limuzíny
vypelichané veverky v Central Parku
a kovové tělo mrtvé svobody.
V New Yorku se především stmívá.
Vzplane blýskotavá tma.
Tisíciramenný lustr velkoměsta
píše každý večer na lesklou hladinu řeky
Einsteinův vzkaz o rychlosti světla.
A ještě předtím soumrak zaplaví
stříbrné plátno newyorské oblohy
hektolitry hollywoodské krve.
Kam až sahá říše z mramoru a skla?
Kam míří rakety štíhlých mrakodrapů?
Bůh si kupuje hot dog
na dně šedesátipatrové ulice.
Bůh je černoch
a miluje šedivou barvu betonu.
Narodil se syn sebe sama
v papírové krabici
od nejnovějšího modelu otroka.
Ponorka do vesmíru
Už víme, že moře
má zásadně
nožky nahoře.
Každý den
čím dál starostlivější
vypočítaná
a vědecky dokázaná voda
nám tuhne nad hlavou.
Čekáme na zprávu
od vesmírných ryb.
Bůh sluneční soustavy
je nezprostil mlčenlivosti.
Proto mlčí jako zařezané,
jako by jim nabroušený měsíc
podřezal krk.
Voda nás vodí za nos,
noříme se do ní
stále hlouběji,
objevujeme moře v koleně,
březové moře ve vlasech
milenek vydaných
nám napospas.
Hltáme vodopád slov,
kterým nerozumíme,
ale ony nás pohltí,
dřív než se prokoušeme
na dno oblohy.
Hvězdy na hladině
umořeného moře
se neodvratně šíří
jako prasečí mor.
Ženská přitažlivost zemská
Od ženy,
která se nohama dotkla země,
pochází
ženská přitažlivost zemská.
Dobře promyšlený tah
diplomatického ženství.
Pozemský život
převrátil muže na ženu,
aby vznikl ráj na ženský způsob.
Přitažlivost vytahuje
horké kaštany z ohně.
Utahaná přitažlivost
si z nás utahuje
řemen.
Přitažlivost roztažená
jak ubrus na stole.
Vysoké napětí po pěti
schodech se hrne vzhůru.
Proudím proti tvému elektrickému proudu.
Pohanské ženství
je náboženství.
Proto muž
srovnává zemský povrch
se ženou.
Ženit se
znamená překročit zenit
ženy.
Najít bezpečný úkryt
pod ženským povrchem.
Žena je stále na tahu,
kterým se vzpírá,
kterým podrobuje muže
nejtěžším zkouškám
ženské přitažlivosti zemské.
Zvratné zájmeno psa
Ráno psa nejprve vzbuď,
potom psa vzpřim.
Nezapomeň psa rozcvičit, umýt, oholit, obléci
a nasnídat.
Po snídani psa hleď zapojit do pracovního procesu,
během nějž psa napřesnídávkuj, naobědvej a nasvač.
Po práci psa vrať domů.
Cestou psa zastav ve vinárně a v samoobsluze.
Případně psa opij.
Navečeř psa
a vezmi psa do divadla, na zálety
anebo na procházku.
Potom psa dej do čtení anebo do televize.
Nakonec psa ulož k spánku do své postele
a nech psa sladce usnout.
Sladce psi.
Nech psa ti snívajú sladké sny.
Písmeno
Dnes jsem četl v novinách
že se voleb zúčastnilo třináct milionů holičů.
Úžasné.
Jediné písmeno
a máš tu hotovou báseň!
Zlozvyk
Každý den
chodím do práce
pro svoji ženu Olgu,
aby měla za co nakoupit.
Musím se snažit.
Blíží se konec týdne
a děti budou chtít v neděli jíst.
Dosud se nám nepodařilo
odnaučit je tomuto zlozvyku.
Divadlo Život
Život, který znamená jen divadlo -
takový život chceme stále hrát.
Pokud vás něco vtipného právě napadlo,
navlečte si tatrmanský šat.
Život s námi mává jako kyvadlo -
do kaluže z bláta utíká.
Nikdy není, jako před tím bývalo -
to je pravda vskutku odvěká.
Čas je pohár po vrch nalitý,
zas a znovu ustavičně přetéká.
Stoupáme si sami sobě na paty
v touze najít v sobě člověka.
Na duši a na oponě záplaty...
Na konci nám smrt dá řádný mat.
Hrát tu hru se přesto vyplatí,
že´s byl, jednou budeš jistě rád.
Na jevišti život našel zrcadlo -
každý večer ožívá v něm zas.
Když vás cosi do divadla zlákalo,
uvěřte že platí jiný čas.
Zaujměte svoje prázdné sedadlo,
naučte se život nazpaměť.
A kdyby se vám zívat zachtělo,
život sám vám vstupné vrátí zpět.
Přeložil KAREL SÝS