Básník Ivo Odehnal, člen Unie českých spisovatelů, slavil 4. dubna osmdesátiny. Srdečně blahopřejeme!
IVO ODEHNAL
Daremnice
Nastala půlnoc samotného větru
Maso spí
Stočený had
svlékán z kůže Moravy
Z listí civí plesnivý pastýř
Mám sto let
prchám cůpky smrčin
a klopýtám až sem
Zde
na hnojný ubrus
dopadla
hmota chvíle
Ptám se
/jako za onoho času/
Jsem který jsem?
Hoblinová spasení
Za bruskou /stočeny/
ráfky prstýnků
obrů oblaků
Hoří tu motykový kolovrátek
Dvorečkem sálá hnůj
ale smilníci nevědí
co je strach
Hoblicí
psí sliny stékají
a plešatá lucerna
furiant
košík má na stranu
V necudných pilinách
do naha svlečený
zimou se klepe prach
Vypouštění
Ano už vím
ovsík lapačem trýzel stíná
Nevím ale
kam se letos schová
loňská zima
Kolárek napoví co květen létu uloupí
Pod hráběmi praská nať
oko stropem tahá mrak
Domýšlivá myško
/co tě to napadá! /
Tryzno blizen
Z kozího sýra vodu vytlačíš
ale co pak?
Fukar chroupá oblázky
a tma voní
Místní starosti uhelnatí
Černý les v nás tkví nekonečně
Psí lítost
vděčně si pohrává
se šizenými uhlíky
/Dokud mi srdce bije
žiji věčně/
Trýzel panenská
O poledni
zdá se
umírá každá sláma
a prosby těžknou
Výslechu blázna brání krvavý plot
Pojídáním cizího chleba
stane se z ženců
potrava ptáků?
Když naděje puká
rodí hora pýr
a večer šalby?
Chaos zdá se
je ke štěkotu přiškvařený
I mlčením lze křičet
ve spolku veselých nesmrtelek
Talmud praví:
Psí vítr přebývá v chrámech
a ze stínu prachu
s ptačími rohy
vyjeví se trýzel
Tloušť I
Zvonečku soví
zvonečku z jalovce!
Ohýnek tryská na spodnici vozu
A co ty na to
snope plný duhy?
Šilhám podoben křižovanému listu
Jsem to já - věčný troud
s vysušenýma ušima ?
Labutí píseň žízně?
Tloušť II
I kůly tlusté zimy
ženou rakve k podzimu
Suché plevy - osolené děti
Odlitek stohu v poli
z listí má pás
a rochetku z tuří mlhy
Bláto až po krk z peří
vyčnívá z paruky země
Tma kašle a noc červaví
Z vymlácených jablek
až na zem
dopadají snopy
Plesnivé noty