VÁCLAV PELCMAN
Náš spisovatel se narodil v roce 1949 a tak si asi musel prožít čtyřicet let v totalitním režimu, pokud se někdy později neuchýlil do ciziny. V jeho čtyřiceti letech (1989) mu vyšel první román. Pak sbíral síly deset let na uragán dalších projektů (devět knih). V roce 2012 se pak zrodil nový románový hrdina, povoláním platnéř a jménem Lukáš. Hned v následujícím roce obohatily knižní trh další dvě knihy s pokračováním osudů tohoto sympatického středověkého řemeslníka, potažmo umělce. Autor si však nedopřává téměř žádný oddech, neboť v roce 2014 mu vychází další dva romány. Zřejmě se zaměřil především na okamžitý kasovní zisk, protože těží z různorodosti témat a kvantity produkce.
My se dnes zaměříme na třetí román v řadě knih s osudy platnéřského mistra od Františka Niedla NÁVRAT MISTRA (vydalo vydavatelství MOBA, 304 str.).
Dalo by se očekávat, že takto plodný autor bude již na vyšší umělecké úrovni než ve své prvotině? Mělo by tomu tak být, a proto to budeme předpokládat. Z tohoto pohledu však vidím tuto knihu jako román psaný pro mládež a nenáročné dospělé jedince. Nicméně je líbivá a čtivá. Autor zasluhuje dík za to, že uvádí na scénu Čecha, který svému původu dělá čest. Je velmi schopný řemeslník nejen v rodných Čechách, ale i v hlavním městě Lombardie, Miláně. Je mimořádně fyzicky zdatný (leze po zdech hradů jako pavouk). I když občas někoho zavraždí, vždy se tak děje v sebeobraně. Je také zdatný milenec, příjemného vzhledu, atd.
Děj doprovází další sympatické postavy. Ti, kdo jsou špatní, jsou právem odsouzeni. Co si více přát? Od románového hrdiny asi již nic, jinak by to vypadalo jako nepravděpodobné. Autor nás seznamuje se životem v italském městě, ale i ve středověké Praze. Hrdina cestuje sem a tam přes Alpy poměrně snadno i v zimě. Také pomáhá uchránit krále českého a římského, tj. Václava IV., před úklady jeho nepřátel z řad české šlechty. Ani neváhá svého hrdinu postavit do přímého dialogu s králem. Vyprávění tak trochu vypadá jako pohádka, protože vítězí vždy to lepší.
Exkurse do dějin dovolují autorům stručné písemné záznamy doložených historických událostí, takže šikovný psavec může do svých prací vložit vlastní úvahy, co by se také mohlo stát. Podobně si počínají na příklad J. Tomek (Královna Zenobie) a J. B. Prokop (Tajný deník Karla IV.). Tato metoda byla již praktikována dříve a mnohem úspěšněji, např. Francouzi R. Merlem či P. Mériméem.
Jednoduchý text používaný Karlem Mayem, u nás např. Jaroslavem Foglarem, spěchá ve směru vyprávění bez hlubšího pohledu do jednání osob, prokreslení krajiny i života, což je na úkor bohatosti děje. Připomíná to rychle rostoucí strom, který má málo větví. Ale i taková literatura je potřebná.
Vypadá to opravdu tak, že autor má v oblibě postavy, které mají vlastnosti všeobecně pokládané za kladné (věrnost, statečnost, ohleduplnost, čest a pravou lásku k lidem). Pro mnohé autory je asi výhodnější obracet se dále do minulosti, aby se vyhnuli nejisté půdě líčením událostí blíže k současnosti (zejména pokud by byly v rozporu s oficiální tendencí). Knihy Františka Niedla se zřejmě dostaly do širšího a trvalého zájmu čtenářů, protože již tři knihy byly vydány v reedici. Jestli jsou ostatní knihy alespoň tak dobré jako tato, bude to pro českou literaturu přínosem.
Václav Pelcman, člen Unie českých spisovatelů a stálý přispěvatel LUKu, 15. března oslavil 80. narozeniny. Srdečně blahopřejeme!