aneb Prohnilá společnost plodí žebravé mnichy
Kočka Malvína
Velmi jsem se mýlila, když jsem si myslela, že žebravé řády a žebraví mniši patří do středověku. Dnes však nenosí kutnu převázanou provázkem, ale trička různých neziskovek starajících se o přírodu. Chceš mít popelnice na tříděný odpad? Dej nějakou tu korunu. Chceš udělat něco pro záchranu rysů na Šumavě? Dej ze své děravé peněženky nějakou tu korunu. Chceš pomoci přírodě? Dej ze své už tak děravé kapsy korunu.
Tato parafráze jedné pasáže z filmu Otakara Vávry o Mistru Janu Husovi přesně vystihuje filozofii neziskovek starajících se o přírodu. Možná nevědí, že v zákonech je klička umožňující spolkům si na činnost vydělat, anebo uvažují jako otec Školastykus z Drdovy pohádky Hrátky s čertem. Ten se také staral pouze o duchovní záležitosti a chléb vezdejší mu nosil anděl Teofil. Co mu ale bylo platné, že se jen modlil, vyhýbal se tělesným žádostem a byl šedesát let o chlebu a kobylkách; stejně se nakonec ukázala jeho pravá tvář a on si musel své hříchy odpykat nošením pytlů s moukou.
Co je platné, že umrtvuješ tělesné žádosti, žiješ ve skromně vybavené kuče, vyhýbáš se pokušení, když máš srdce ztvrdlé na kámen a jde ti jen o sebe samého? O to, aby ses mohl naparovat, jaký jsi svatý muž, a jak čistíš svět od hříchu. Nebo jak zachraňuješ naši krásnou modrou planetu a přitom doma jak krajinu přehlížet ty tuny chemikálií tekoucí denně do našich krásných řek a potoků.
Co je platné, že budeme zachraňovat rysy, když nebude jedné čisté říčky, z níž by se mohli napít. Co je platné, že třídíme odpad, když spalovny nestíhají spalovat a továrny na recyklaci plastu a jiného recyklovatelného sajrajtu tento sajrajt přeměňovat zpátky do podoby plastových lahví. Co je platné, že protestuješ proti lovu velryb, když mořské rybky, ráčkové, krabi, koníci a jiná havěť obývající naše moře a oceány se dusí pod nánosem husté, odporně páchnoucí černé hmoty.
Možná si o mně zuřiví zachraňovatelé přírody pomyslí, že jsem taková typická konzumní husa, která kudy chodí, tudy trousí odpad, a ochrana přírody je jí ukradená. Zkráceně řečeno, že jsem takový novodobý odpadlík od ekologické víry. Ale to bude možná tím, že ochranu přírody beru setsakra vážně, stejně jako hlavní postava pohádky Hrátky s čertem vysloužilý dragoun Martin Kabát bral vážně lidskost. Navíc znám osobně lidi, kteří pomáhají přírodě po svých a za svoje a nepotřebují k tomu příspěvky od občanů nebo státu.
Takže, milí duháci a grínpísáci, neklesejte na mysli. I když vám stát, natož pan feldkurát nic nedají, můžete vyzkoušet i jinou cestu, jak chránit přírodu. Samozřejmě pokud se vám bude chtít.