KAREL SÝS
Poezii nerozumím. Neumím vysvětlit, proč některá báseň kolem nás propluje bez povšimnutí a jiná zakotví u našeho srdce.
Zato začínám až moc dobře rozumět času.
Kolik uplynulo let, kolikáté měl Bohumír narozeniny, když jsem mu daroval v antikvariátu objevenou knížku Čeňka Charouse Honba za Mauriciem?
Nevím, zdálo se mi, že to bylo dávno a teď vidím, že to bylo včera.
A tak Bohumírovi přeju, aby k němu připlul aspoň jeden z dvanácti dvoupencových Modrých mauriciů. Anebo dokonce Britská Guyana? Nejvzácnější známka světa? Jenže ta existuje jen jedna. Ale Bohumír je taky jen jeden!
Takže ještě hodně dobrého větru do plachet!