MILAN DUŠEK

Knížek vychází mnoho a někdy je těžké se v této záplavě literatury orientovat. A tohle lze vyslovit, i pokud jde o knihy pro dětského čtenáře.

Výjimku představují knížky, které stvořily samy děti. Ne, že by neexistovaly, ale je jich jako šafránu, méně, než by bylo zapotřebí. Proč? Děti potřebují, aby jim dospělí dali příležitost. Vždyť vydat dnes nekonzumní knížku není levná záležitost. Takže to nechce pouze ty, kdo tím směrem děti vedou, ale i sponzory, to je třeba konstatovat hned na úvod mého povídání.

Řeč bude o ŠESTÉ KNÍŽCE, která vyšla ve vydavatelství OFTIS v Ústí nad Orlicí. Napsali ji žáci první až páté třídy ZŠ v Dlouhé Třebové. Obsahuje krátké literární texty a kresby odpovídající jejich věku.

Oporou jim byly jejich učitelky Alena Kopecká, Pavla Osohová, Eva Kopecká a Jana Renčínová, v čele se samotnou ředitelkou školy Lenkou Havlenovou, které se snažily, aby dílka dětí byla odrazem jejich fantazie, názorů na různá témata dneška, minulosti i budoucnosti, aby děti spontánně prozradily, o čem přemýšlejí a co je pro ně důležité.

Na začátku Šesté knížky mladí tvůrci napsali: Ještě se všemu teprve učíme, proto nám museli dospělci s našimi výtvory trochu pomoci. Naše texty upravili pro tisk. Přejeme pěkné počtení, možná to není kniha poslední.

Je třeba dodat, že i tomu jejich slibu věřím, protože ty milé knížky sleduji už několik roků. A kdo by se domníval, že své psaní neberou děti vážně, mýlí se. Děti postupují z ročníku do ročníku, mnoho jmen se tam opakuje, zájem neopadá.

Už samotný název nás upozorňuje, že pět podobně zaměřených knížek předcházelo. Z toho lze usoudit, že na této škole se dětem věnují a je tu naděje, že i když z těchto dětí nevyroste přímo spisovatel, básník, kreslíř či malíř, u většiny z nich zůstane úcta ke knize a je předpoklad, že je bude provázet po celý život.

Sympatické je i motto Jana Amose Komenského, které literární pokusy dětí uvádí: S pomocí knih se mnozí stávají učenými i mimo školu. Bez knih pak nebývá učený nikdo ani ve škole.

První část knížky obsahuje kresby první třídy na téma ročních období a ztvárnění jednotlivých měsíců kalendářního roku. Druhá a třetí třída se už pokouší o krátké slovní útvary. Čtvrtá a pátá třída se pouští ještě dál a vznikají tak příběhy, z nichž lze vycítit zaujetí, s nímž byly psány a leckde blýskne i střípek talentu, který by bylo škoda zahodit.

Za pozornost stojí i jakési soupisy přání dětí a leckdo by se divil, že ve velké míře nemyslí pouze na sebe, což v dnešních poměrech rovněž není zanedbatelná záležitost.

Na závěr je třeba jmenovat sponzory knížky, kteří poskytli finanční podporu projektu a tím umožnili mnoha dětem se tvůrčím způsobem realizovat. Jde o vydavatelství OFTIS v Ústí nad Orlicí, Centrum veterinární péče, Obecní úřad v Dlouhé Třebové a další příznivce školy, kterých není málo.

Nelze si nepřát, aby se splnilo přání dětí a ne pouze s tou sedmou knížkou.