Píšeme si

VĚRA KULIŠOVÁ, Most

Dnešní doba přináší kromě mnohých východ i nevýhody. Jednou z nich je i časté propouštění z práce. Stane se, že podnik zkrachuje, nebo se člověk stane nadbytečným. Tuto nemilou situaci snášejí hůře muži než ženy a vypořádávají se s ní různě. Někteří hledají práci neúnavně dál, jiní se do pracovního procesu nezařadí již nikdy, nemají o práci zájem, stávají se bezdomovci. Pokud jedinec nenalezne práci po delší době, ačkoliv se snaží, může zatrpknout, uzavře se do sebe, s okolím přestává komunikovat a je poté označen za podivína. Někdy stačí nějaký negativní podnět, a z podivína se může stát nebezpečný šílenec o to nebezpečnější, pokud vlastní zbraň.

Máme ještě v živé paměti případ z nedávné doby, kdy duševně narušený člověk vlastnil zbrojní průkaz a legálně držené zbraně, které neváhal použít proti nevinným lidem. Vstoupil se dvěma zbraněmi do restaurace a bez jediného slova začal střílet. Následky byly katastrofální, osm mrtvých. Host schovaný na toaletě zavolal policii, své manželce a ta rovněž informovala policii o střelbě v restauraci.

První byli na místě dva policisté, ovšem jakmile po nich útočník vystřelil, tak se stáhli. Proč nezasáhli? Měli „chatrné“ neprůstřelné vesty? Nebo snad žili v domnění, že vyfasovaná zbraň slouží pouze jako doplněk výstroje? Ani další přivolané posily neměli „kule“ aby zasáhly, ačkoliv policisté věděli přinejmenším o jednom živém člověku na toaletě. Jednoduše ho nechali svému osudu. Čekalo se tedy na zásahovou jednotku, ještě že je máme. Nevadí, že přijeli až po dvou hodinách, kam by také spěchali, že? Vždyť šlo „jenom“ o životy lidí. Neměli jistotu, zda je uvnitř ještě další živé rukojmí. V každém případě měla zásahová jednotka štěstí - nemusela zasahovat, útočník obrátil zbraň proti sobě.

Co říci na závěr? Šlo u policistů o zbabělost, nebo se jednoduše obávali, že pokud útočníka zasáhnou, budou vyšetřováni, zda použili přiměřenou obranu, zda třikrát útočníka vyzvali k odhození zbraně apod.? Kolik již bylo takových případů a nejednalo se pouze o policisty, i řadový občan si při současném posuzování „přiměřené“ sebeobrany musí rozmyslet, zda zasáhne, či se raději nechá okrást nebo zranit. Na pováženou je v tomto světle také jít někomu na pomoc, je-li dotyčný ohrožen.

V současném právním systému má lump větší práva než slušný člověk.