FRANTIŠEK UHER

Zase se jednou budeme toulat po Brně. Budeme vzpomínat na divadlo Večerní Brno, nezapomenutelnou filmovou Divou Báru Vlastu Fialovou, orchestr Gustava Broma, Kunderovo Totální kuropění, později na Baladu pro banditu v Huse na provázku. Budeme vzpomínat, jak jsme na Špilberku potkali Chaplina v rozšmatlaných šněrovacích botách bez tkaniček, aby se ukázalo, že ho představuje mladičká dívka se stejně smutnýma, bezelstnýma očima, s nimiž se – vyobcován z Ameriky – slavný komik vrátil do rodné ostrovní země. Budeme vzpomínat, jak nám v Králově Poli hodní manželé Králíčkovi vyprávěli kapitalistickou báchorku o uvědomělých občanech, kteří si ochotně utrhávali od úst a veškerou krmi úslužně cpali do chřtánu nenasytnému drakovi, ukrytému v kůži demokratického krokodýla.

Budeme se toulat po městě a hledat, co již není k nalezení. Dávné přátele, zrušená kina a antikvariáty, útulné hospůdky, nahrazené mondénními bary a záludným šerem utajovaných harašících heren. Budeme vzpomínat na Staré Brno a jeho uličky, v nichž kluci hrávali kuličky, na starý zimní stadion, kde hrávali Bouzek, Danda, Bartoň a obojživelník Vlasta Bubník, který střílel krásné góly i na zeleném pažitu.

A zajisté nezapomeneme na autobusové nádraží, kam jsme v pátek večer přišli se čtyřiadvacetihodinovým předstihem, připraveni k odjezdu do Benátek.

Budeme se toulat po městě, které nosíme v paměti, ale které už není, které změnilo tvář, které je jiné. Neboť i my jsme jiní. Těžko hádat, zda lepší.

Cáry

Byrokratická úřední rozhodnutí trhají na cáry poslední iluze o svobodě a demokracii pro všechny. Přednost dostávají šejdíři. Špatně nastavená legislativa vytváří ideální podhoubí pro klientelismus a korupci. Lstiví zištní jedinci dostávají přednost před občany bez konexí. Špínu skrývá umělá mlha libozvučných frází.

Zbývá položit otázku: Kam se poděly rovnost, svornost, bratrství?

Tragédie jalovosti

Pokud jde o řeky: Až do odvolání je nepřípustný jakýkoli neschválený průtok vody v obou směrech. Nesmí pod mosty, nesmí přes brody a jezy. Břehy budou postupně odstraněny, koryta zasypána, proudy rozmělněny. Na základech direkce Bruselu platí toto rozhodnutí na celém území Čech, Moravy a Slezska. Neposlušným individuím plným zbytečného vzdoru budiž důrazně připomenuta hrozba pokut při nerespektování příkazu.

Senilní breptal si potěšeně slintá na motýlka.

Básník

Inspirace přichází znenadání. Asi jako povodeň, přátelé, láska nebo neštěstí. Chtěl napsat báseň, neměl však tužku ani papír. Nenašel klacík, aby báseň napsal do písku. Písku ovšem také nikde ani zrnko. V době sucha byla zem nelaskavě tvrdá, rozpraskaná, vyprahlá. Neměl u sebe mobil, vyšel si nalehko, přišlo to tak nějak samo od sebe. Zamířil tedy k vyschlé řece. Nebyl bláhovcem, nechtěl psát na vodu. Zahleděl se na vyrudlé nebe a vykřičel báseň z mostu.

Minulý měsíc vyšla v Hostu.

Platany

Město se pyšnilo parkem, park spoustou nádherných platanů. U každého bylo možno číst: „Platanus occidentalis“ či „Platanus orientalis“. Návštěvník tam však již nažky s kulovitým plodenstvím nenajde. Salamandří hospodáři dali přednost betonovým zdem a bunkrům garáží. Přistoupili k totálnímu plundrování zeleně. Odmítají výtky, tváří se unyle, mávají chatrnými argumenty a nadutě prohlašují: V parku přece byly nedávno instalovány nové tabule s označením druhu!

Platany budou vysazeny někdy později. Snad.

Návrat k pramenům

Narodil se na samotě u lesa, v metropoli prožil dětství a vystudoval. Vědomosti si doplňoval v Oxfordu, v Petrohradu, na Sorbonně a na Harvardu. Za dalších bezmála čtyřicet roků aktivního života poznal všechny kontinenty. Na důchod se vrátil do rodného kraje. Žije v roubeném stavení uprostřed lesa, s uspokojivým pocitem, že teprve na stará kolena poznal, co je v životě nejcennější. Kde pramení kamení, tam pramení čistá voda. Těší se na svěží jitra a levandulově modré večery.

Před usnutím si přeje dobré noci s jezevci.