FRANTIŠEK UHER
Pro současnou českou literární scénu je charakteristický akutní nedostatek literárních časopisů. Zajisté bychom jich několik napočítali, mnohé známe pouze z doslechu, ale zkuste je koupit v trafice! Na venkově už vůbec ne. Ještě tak Tvar či A 2, ale pouze někde. V knihkupectvích zcela mimořádně Hosta. Ani v Praze zřejmě není situace podstatně příznivější, po literárních časopisech jsem pátral marně. Možná jsem klepal na nesprávné dveře. Kdysi se daly některé koupit v prodejně knih v Opletalově ulici, ta však musela ustoupit jakémusi obchodu s textilem. Rozumějme – nikoli ulice, ustoupit musel obchod s knihami.
Potřeba publikačního prostoru tak vede k interním snahám, k vydávání sborníků rozličné úrovně a mnohdy značně nepravidelných periodik, která připravují uskupení lidí vázaná společným zájmem, v rozličné úpravě i obsahové kvalitě a především v omezeném nákladu. Neboť je smutnou skutečností, že i na kulturních pláních platí princip: za všechno se platí. (Zadarmo můžeme jedině do kostela – někde – a bez toho se hravě obejdeme.)
Na vydávání literárně orientovaných periodik se podílejí zejména živelně vzniklá regionální spisovatelská sdružení. Příkladně Východočeské středisko spisovatelů připravuje již čtyřicáté číslo čtvrtletního bulletinu Kruh. Vždy se jedná o periodika neprodejná, distribuovaná pouze v interním okruhu a tudíž prakticky nedosažitelná, nejednou financovaná z vlastních kapes tvůrců.
Existují však také periodika s velice omezeným rozsahem působnosti. Nejednou záhy zajdou na úbytě a sotva se najde někdo, kdo o nich má alespoň rámcový přehled.
V každém hejnu se však najde bílá vrána. Jednou z nich je sdružení literárních nadšenců z kraje velkých postav a bohatých literárních tradic. Za všechny: Fráňa Šrámek a Šrámkova Sobotka, patrně nejstarší stále organizovaná literární soutěž v česky píšících zemích, či Václav Čtvrtek se svými nesmrtelnými pohádkovými postavami…
Stěžejní osobností jičínského literárního dění je spisovatel a básník Václav Franc, umělec (postaru) příslušný do Nové Paky, který si se svými kolegy připravil v lednu letošního roku vskutku pozoruhodný dárek, sté číslo časopis ČAJ. V plném znění: Časopis Autorů Jičínska.
Jedná se o skromné periodikum, které už dávno vyrostlo z plenek a rozhodně stojí za pozornost. V každém čísle je představován host, jehož nemusí s krajem kolem Prachovských skal pojit konkrétní životní vazba.
Jubilejní číslo vyšlo v rozšířené podobě. Hostem je slovenský básník Rasťo Dalecký, představena je tvorba Stanislava Rudolfa, Jiřího Žáčka, Ivany Blahutové, Jindry Lírové, redaktora časopisu Václava France a dalších. Specialitou časopisu ČAJ je rozšířený publikační prostor pro uváděného hosta, mezi nimiž se již představili nejen početní východočeští spisovatelé a básníci, ale třeba i polský básník Kazimierz Burnat.
Periodika podobná ČAJi suplují nedostatečný publikační prostor, který postrádá především nastupující literární generace, která si stále výrazněji uvědomuje, že publikování na internetu není to pravé dubové.
Třebaže okruh působnosti periodik lokálního významu je značně omezený, jsou skutečně vítanými bílými vránami. Potvrzují, že literatura žije, že psané slovo není odsouzeno k zániku, stále poutá zájem a dává naději, že se i česká literární časopisecká struktura probere z agonie a najde širší, schůdnější a trvalejší cestu ke čtenářům.
Nezbývá, než jičínským blahopřát a popřát jim výraznou chuť a vůni čaje, který si připravují, tedy spoustu kvalitních textů v další stovce časopisu ČAJ.