MILAN DUBSKÝ
Píšeme si
Někteří jedinci i celé skupiny a skupinky naší společnosti, které vehementně bojovaly, a někde ještě jejich antikomunismus pokračuje, změnily téma a jméno kampaně. Nahrazují antikomunismus, který již vychází z módy, kampaněmi proti našemu prezidentovi Ing. Miloši Zemanovi, zvolenému většinou 54 % voličů. V přímé volbě prezidenta ČR obdržel o téměř 10 000 více hlasů než jeho protikandidát Schwarzenberg.
Nejenže tím bagatelizují a podceňují rozhodnutí většiny řadových občanů a dělají z nás masu, lůzu (kardinál Duka) a primitivy, ale napadají českého prezidenta a jeho jednání. Dezinformují veřejnost o jeho zcela regulérních a legitimních rozhodnutích. Překvapující je, že mezi těmito harcovníky je dost velká část inteligence, která by právě měla ostatním pomáhat pochopit a rozumět činům našeho nejvyššího představitele. Zřejmě jsou mezi nimi neznalci životopisu Ing. Miloše Zemana, který patří k předním ekonomům již od dob studií na VŠE v Praze, kde také jako pedagog po absolvování působil. Byl asistentem profesova Pavla Hrubého, mezinárodně uznávaného odborníka v ekonomických vědách, autora učebnic politické ekonomie. Diplomovou práci obhájil Ing. Miloš Zeman u profesora Věnka Šilhána. Trval si vždy na svém názoru, který měl podložený důkladným studiem a svojí výjimečnou logikou a inteligencí. Na gymnasiu v rodném Kolíně jej nechtěli připustit k maturitě kvůli jeho referátu o knize Karla Čapka Hovory s T. G. Masarykem. V době své dobrovolné emigrace na Vysočině dál intenzivně studoval ekonomiku a všechny podstatné jevy a vývoj v naší zemi i ve světě, na rozdíl od našich politiků, poslanců a senátorů, kteří jezdili služebně za studiem a poznáním parlamentarismu a demokracie na Kubu, do Číny a dalších asijských a afrických zemí. V době Pražského jara 1968 vstoupil do KSČ, odkud jej v roce 1970 vyloučili pro nesouhlas se vstupem vojsk Varšavské smlouvy. StB ho sledovala jako nebezpečnou osobu. V srpnu 1989 publikoval ve vysokonákladovém Technickém magazínu článek Prognostika a přestavba. V tehdejším Rudém právu byl ostře kritizován a napaden a v důsledku toho, již po třetí, propuštěn ze zaměstnání. Podal na noviny žalobu, ale rehabilitován byl až po sametové revoluci.
Za ČSSD byl v roce 1992 poslancem Federálního shromáždění a předsedou rozpočtového výboru. Byl odpůrcem rozdělení Československa na rozdíl od stanoviska tehdejší ODS v čele s Václavem Klausem. V roce 1996 předsedal poslanecké sněmovně. V roce byl 1998 premiérem české vlády až do roku 2002. V roce 2007 pro názorové rozdíly s vedením ČSSD z ní vystoupil. V roce 2008 kandidoval za Stranu Práv Občanů na prezidenta. Velká část poslanců ČSSD zvolila společně s poslanci KSČM a ODS, tehdy již po druhé, prezidentem Václava Klause.
Klidně, věcně bez zvýšeného hlasu odpovídá na otázky novinářů a diskutérů, na rozdíl od kardinála Duky, který na redaktorku Českého rozhlasu Radiožurnál téměř křičel v rozhovoru o církevních restitucích na Pražském hradě, a přirovnal současnou situaci k únoru 1948 a naznačil, že by raději emigroval. V duchu jsem si položil otázku, kam by namířil. Pokrokový papež František by mu Vatikán asi nenabídnul.
Občan Miloš Zeman, náš současný president, má samozřejmě také své chyby, ve svém jednání, chování i rozhodnutích. Ale existuje vůbec nějaký člověk a zvláště politik, který nechybuje? V demokratické a svobodné společnosti je možné na tyto chyby poukázat a vytknout je. Ale nikoli nadávat, zesměšňovat, hanět a ještě k tomu dělat, jakže ten kritizující je chytrý a na výši. Protizemanovští harcovníci se chytají každé maličkosti. Jednou je to opožděné jmenování doc. Mgr. Dr. Putny profesorem, podruhé, že nepozval na Hrad dva rektory u příležitosti udílení vyznamenání a cen předním občanům, v den státního svátku 28. října, dne vyhlášení samostatnosti Československa v roce 1918. A celá skupina rektorů vysokých státních škol že tedy také na Hrad nepůjde. Basu s nimi drželi i primátoři příslušných měst za ODS. V tomto případě to není osobní pozvání držitelů přechodné hodnosti rektora, ale pozvání představitele dané vysoké školy, která v celém systému vzdělávání, výzkumu, vědě a vůbec ve společnosti zaujímá významné místo. Škoda, že mezi rektory není ani jedna žena, aby mohla demonstrovat tuto ješitnost, kterou někteří pojmenovali solidárností s nepozvanými.
Porovnáme-li dosavadní aktivitu a činnost prezidenta Zemana, je to hodno úcty a ocenění. Inicioval např. založení Fondu na splácení státního dluhu. Dává do něj každý měsíc 60 000 Kč ze svého platu a bude tak konat až do roku 2018. Vyzval k následování. Zatím se nikdo další neozval. Naopak ústavní činitelé se dožadují zvýšení svých platů. Ing. Miloš Zeman je eurofederalistou a kritikem extrémního centralismu Evropské unie. Pokud se jeho názor liší od názorů většinových, vždy jej v klidu zdůvodní a vysvětlí, proč zaujímá takový postoj. Ale jsou mezi námi ambiciózní lidé, kteří nechtějí naslouchat, protože nedosáhli na své sobecké cíle. Bylo tomu tak v minulosti, je to i v současnosti a bude tomu tak i v budoucnu. Tak to ve světě a našich životech chodí.
Život však lze naplňovat také dobrými skutky. A tak by to mělo být. Ale mnozí to neumíme, protože jsme lidé.