MICHAL ČERNÍK
Dobrý den!
Ráno je vzduch průzračný a čistý
do stromů se slétlo právě narozené listí
Dobrý den živote jak se máš
držíš nade mnou stále stráž?
Vrány ani čápi pro nás nepřiletí
aby nás odnesli tam co se rodí děti
Jen na chvilku tu vlastníme svůj čas
a čas zase vlastní nás
Dobrý den má milá radosti
budeš silnější než smutky a bolesti?
Měl bych se zout a vejít bosý
do jitra v němž mi nohy stříbří kapky rosy
do ticha se zítřejším vročením
a naslouchat světlu i temnu svého mlčení
Dobrý den můj milý chlapče kterým jsem byl
za sebe i za mne ses dobře nemodlil
Zůstal jsem bezelstný tak jako ty
se zvůlí mocných nad našimi životy
Dobrý den bože který nejsi můj
za svůj pokřivený svět oroduj!
Kdo má špatných skutků víc než dost
ať chodí po střepech a bos!
Dobrý den můj milý sne vyrostlý ze mě
ty jsi to věčné semínko země
ty jsi to co se rozpřáhne a přetrvá
a naplní se vůle tvá
Dar
Probudit se ráno a na něco se těšit
zvědavě se otevřít jako školní sešit
do kterého žáček píše první písmena
a to už přece hodně znamená
Bosýma nohama z postele
přímo do života vskočit vesele
A už je ti
jako když jiřičky tebou proletí
Jako když maminka zavolá z kuchyně:
Snídaně!
Tu písničku znáš odmalinka
kdy si na hrníček lžička cinká
A pak proběhnout údivem proběhnout zázrakem
i kdyby země dál spala pod mrakem
Právě tak se probouzet každé ráno
jako když do sešitu napíšeš: Ano
Ano tak se každé ráno probouzet
než tě požne poslední písmeno zet
Večeře
Jídelní stůl je krásný až k nevíře
když ho obsadily plné talíře
Jídlem ale nenakrmíš slova
a zamlčená pravda neokorá
Zatínáš zuby zatínáš pěsti
i ty chceš být miláčkem štěstí
Dneska večer se ještě ohlédni
Každý den je tvůj poslední
Zamilovanost
Až se do mne zamiluje štěstí
hned se obejmeme bez řečí
Jen ho nesmím přivést do neštěstí
to žádnému štěstí nesvědčí
Až se do mne zamiluje lež
omluví se že nemohla dřív
Řekne jenom: Hochu teď se těš
budeš bohat zdráv a dlouho živ!
Až se do mne zamiluje život
hned mu vyčtu že až k stáru
Ach to pak u nás bude živo
duší ba i tělem budu patřit jaru
Až se do mne zamiluje mládí
ó my se budeme mít strašně rádi
Prošlé roky se už neodváží
nabídnout mi neurvalé stáří
Hájemství
V sobě si nosím skanzen veršů
v sobě si hýčkám anděla míru
ve tmě si slovem o slovo křešu
a hvězdy odletují až do vesmíru