VÁCLAV PELCMAN
Knihu SVATÝ VÁCLAV, PANOVNÍK SVĚTEC V RANÉM STŘEDOVĚKU doc. PhDr. Vratislava Vaníčka Ph.D. vydalo nakladatelství Paseka (2014, str. 324). Kniha je rozčleněna na Předmluvu, Oddíly (4) a Závěr. Oddíly jsou dále členěny na kratší časová období. Samozřejmě je uvedena rozsáhlá bibliografie a další náležitosti!
Takováto práce musí být nutně kompilací všeho, co bylo dříve objasněno! Autor nejčastěji cituje české historiky Václava Novotného (České dějiny), Josefa Pekaře (Nejstarší legenda česká, Svatý Václav), Záviše Kalandru (České pohanství) a Dušana Třeštíka (Počátky Přemyslovců) a samozřejmě další autory!
Již v „politické“ Předmluvě autor předkládá jako dogma, že Kristiánova legenda pochází z konce 10. století a je původní (dovolává se J. Pekaře a částečně D. Třeštíka), proti názorům jiných (R. Urbánka, Z. Kalandry, F. Kavky aj.). Byly to podobné boje jako o pravost Rukopisů! Je to asi hlavní zdroj informací o době knížete Václava I. (narodil se asi 908 a zemřel 28. 9. 935, jak uváděl již František Palacký).
Kniha je na to, že se jedná o historicko-vědeckou práci (jistě dost populárně podanou) velmi srozumitelná a čtivá! Autor nezapře, že jeho vzdělání bylo zaměřeno na archivnictví, neboť sled událostí je popisován posloupně, jasně a srozumitelně. Textu porozumí snad každý, kdo má maturitu. I když autor cituje úryvky z dokumentů v latině (tištěno kurzívou), je vždy v závorce stručný překlad do češtiny. Také používá (zbytečně) některé ne příliš běžné cizí termíny (celkem mohou jen dokladovat autorovu fundovanost).
Ten, kdo hlásá stejný světový názor jako autor, může pročíst knihu s dobrým a spokojeným pocitem užitečně stráveného času! U toho, kdo používá rozum a sleduje vývoj v poznávání života na Zemi a jsou mu předkládána uváděná tvrzení, vzbuzuje buď úsměv (zázraky, zjevení, osvícení, sny, které dělají dějiny) nebo pochybnosti, ba přímo i odpor. „Je to možné v 21. století“?
Recenzentovi nepřísluší příliš předkládat vlastní názory. Obracím tedy pozornost na „spor“ historika Dušana Třeštíka (1933–2007) s autorem této knihy v druhém oddíle závěrečné kapitoly: Boleslav a Václav. Kontinuita, nebo antiteze? Zjednodušeně tlumočeno, podle Třeštíka (autorem označen div ne za marxistu) byl Václav překážkou pro vytvoření silného samostatného státu! Autor je však zcela nekompromisně opačného názoru! Kdyby to totiž připustil, celé jeho dílo by ztratilo smysl – neboť se snaží dokázat, že český stát vznikl na základě existence Václava a Vojtěcha! Svou knihu dedikoval „památce V. Havla“ (1936–2009)!
Od str. 132 Vaníček cituje Třeštíkův názor na směr a vývoj českého státu a uvádí svou argumentaci z pozice současného českého mediavelistického „guru“. Na závěr „usměrňuje“ Třeštíka z pozic „demokratů“: „Očekávali bychom však od intelektuála ve svobodné zemi (!) spíše evropanskou reflexi, úsilí o porozumění se sousedy a překonání zátěží minulosti (!).“ Zásadní stanovisko obnažující autorův „vědecký“ záměr. Historik Dušan Třeštík se již nemůže bránit.
Uvědomme si, že tzv. Legendy byly psány na objednávku církevních a státních vládců (Ota II.), mnohdy po velmi dlouhé době a ve vzdálených zemích (Itálie, Německo), a tedy nutně z ústního podání třetích osob. A to ve zřejmé snaze o celosvětovou shodu v koncepci událostí (jakási redakce). To je zřejmé, protože vědci odkrývají v různých legendách jiných národů podobné příběhy a formulace.
K podmínkám šíření křesťanství jsou zajímavé informace. Kníže Bořivoj se ptá: Co z toho budu mít, když se dám pokřtít? Kněz: Budeš pán nad pány! Tedy ne již jen silou vynucený, ale pomazaný vládce „z Boží vůle“. Biskup povolil vznik dalšího biskupství a arcibiskup dalšího arcibiskupství, jak je výslovně psáno, jen když bude „odškodněn“ za nižší prebendy!
Knihu stojí rozhodně zato si přečíst. Je zde nepokrytě obnažena snaha a metody ovládnutí společenství lidí mocnou menšinou. A opravdu lze s neznámým mudrcem konstatovat: „Nic nového pod sluncem!“