PETR MUSÍLEK

Tělocvik

Slova si skáčou přes švihadlo

Podívej tamhle jedno spadlo

a rozbilo se na kaši

Ta ostatní však podle zvyku

pokračují v tom tělocviku

Stěží je něco zaplaší

Už zapomněly prostou chůzi

a že tu byla pro diskusi

kterou ten pohyb potrhal

Já sleduji ty skoky bleší

v nichž odhadnout je stále těžší

co bude dál

Herec

Jeviště plní autorova slova

Režisér řekne jak co chce

Když role skončí začne nová

až po oponu do konce

Pak poklidí se rekvizity

a herec zase sebou sám

civilní kostým navléká si

v domnění že dal sbohem hrám

Ta víra v život bez režie

na chvíli propůjčí mu tvář

Jaksi jen neví v čem dál hraje

a kdo zaplatí honorář

Listopadová

Listopad jako každoročně

starý kabát odkládá

Svědčí o tom stromy holé

i má vlastní zahrada

V kořenech už jaro dříme

míza dýchá na půl plic

V zimní bouři uvidíme

že zadarmo nedá nic

I když nás mráz vezme pěstí

z boule co nám zbude

přečteme jak na návěstí

Jaro stejně bude

Monitor

Někdy je oknem do světa

A někdy do propasti

V které jsou slzy krvavé

A rozdrcené kosti

Jen máloco tě pohladí

A k zítřku kroky vede

Jak když svět v zmatku zacyklil

A nic víc nedovede

Když objeví se jiskřička

Která ten chaos ruší

Hned pozvednou se bourači

A záblesk smyslu zruší

Tak nezbývá než odpojit

Ten plytký nadprogram

A hledat v pauze nastalé

Každý tak trochu sám

Bubáci

Děti se bojí bubáků

a celkem oprávněně

co vyhlížejí z tmavých škvír

a straší téměř denně

Často se objeví v převlecích

a mluví líbivou řečí

Na drsnosti však přidají

když prostě nepřesvědčí

Hejkalové a bludičky

Teď natáhněte uši

Budeme bránit své nejmenší

i s jejich čistou duší