FRANTIŠEK UHER
David Růžička není na české básnické scéně nováčkem a pro čtenáře sledující jeho literární úsilí zajisté není překvapením vzhledově z počátku poněkud matoucí sbírka HORIZONT UDÁLOSTÍ (nakladatelství Pavel Mervart v Červeném Kostelci, výtvarná spolupráce Marcel Bárta, 2014).
Obecně platí, že poezie je dřina, někdy se však zároveň mění ve svéráznou hru se slovy, ortodoxní strukturou syntaxe a vizuální podobou básně. Osobitá identita jednotlivých básní nenarušuje Růžičkovo kompaktní směřování k experimentální podobě poezie, která samozřejmě kalkuluje se čtenářskou interpretací, které poskytuje dostatečnou volnost a mnohé podněty.
Čtenář se zákonitě stává nejenom konzumentem, ale zároveň také pasivním účastníkem literární hry, vyžadující pochopení, značnou míru invence a zásobu fantazie, umožňující rozšifrovat drobná, umně zašifrovaná tajemství textu. Odhalit, co měl básník na mysli, kam směřuje a proč směřuje právě tam. V básni Veřejný hudlant čteme: housličky a smyčec máš / dělej jak umíš. Paradoxně platí výzva nejen pro čtenáře, stejně činil básník při tvorbě svých veršů.
S prvky experimentální poezie se setkáváme v různých sbírkách, ať již jde o básníkův záměr nebo nahodilost, nejednou však působí pouze jako paprsek vytrysknuvší ze tmy a rychle pohasnuvší.
Růžička vykročil nesnadnou cestou, některé básně jsou osamoceně vysázenými stromy, ale nesou dobré ovoce. Dají se v nich vystopovat účelně použité odlesky různých literárních směrů, nepopiratelně se hlásí o slovo i Růžička hudebník.
Vtipným nápadem je umístění básní Městečko a Možná varianta, kladem celé sbírky je i záměrně neobvyklá grafická úprava, která hraje u sbírek experimentální poezie významnou roli, není pouhým vizuálně vnímaným prvkem, nýbrž nedílnou součástí. Nacházíme i střípek sebereflexe: to bych mohl / kdybych mohl / nebo uměl.
Číst sbírku Horizont událostí si žádá pozornost a ochotu spolupracovat, snahu pronikat pod povrch, nesporně však platí, že Růžička umí a navozuje předpoklad, že jeho tvůrčí iniciativa se bude ubírat stejným směrem. Nejenom chlebem je člověk živ, nejenom hloubavou moudrostí veršů je zaujat čtenář, úsměvnější vydechnutí občas přichází vhod.