JOSEF TILL

V zátiší vrásek

Zchromlými prsty hazardního hráče

listuje včerejšek v knize Zapomínání

beze slov a beze snů.

Neklepej! Vejdi!

A přisedni k shrbencům v zátiší vrásek.

Ještě tam doutná harampádí

ze zlomků růženců, modlitebních mlýnků,

draze zaplacených odpustků

a čpí dým z úroků víry a idejí.

Drobty bez milostí

z pachu prošlých lhůt.

Docela blízko už hřmí

na nebiblické pohromy.

Ach, synku, synku…

 

Před zatměním

Prasátko ze zrcátka

laškovně běhá po zdi

zasprejované kýčem tvarů a čar.

Paleta samá čerň a šeď,

jen ždibec modřícího pozlátka.

Snad odlesk vzpomínek

na sličnou dobu malin nezralých.

Vetešník čas

oprašuje zteřelou oponu,

ať překryje

blahodárnost Slunce.

Nemůže přece svítit každému stejně!!

To by tak hrálo…

 

Svědomí proklatě nízko

Samosoudce Lynch

už lačně laská oprátky

a hledá vhodný shluk stromů

pro dav nevěřících

v jediného boha

trhu.

Svědomí proklatě nízko zavěšené

nadšeně pálí bez rozmyslu

hlavně na bezbranné…

 

Zhasněte a berte!

Po onom přestupném světelném roku 1989

ožili na tuzemském privatizačním Olympu

kdejací padlí bůžkové šejdířů všech barev a pachů,

jakož i velikáni intrik a milci tučných kont.

I pravil k nim nadoblačný Guru,

neznalý špínou a krví zbrocených peněz:

Zhasněte nad českou kotlinou a berte!

Berte rychle! Po nás už potopa!!!

 

Rána z milosti

Když klesá bohatec ještě níže

než bývá samé dno slušnosti,

může mít stokrát patitul kníže

či předstírat dobráka od kosti –

každý český volič přece ví, že

nedát mu hlas, je rána z milosti!

 

Z kukaček supi

Kvákal a krákal modrý pták ódees

k hejnům na nebeské báni:

Kdo se chce dostat do nebes,

nemůže jinak než s námi!

Přešly dvě dekády a lidé úpí –

z proradných kukaček stali se supi!

 

Solární plevel

České širé rodné lány

nejsou vůbec požehnány.

Z neúcty k půdě dědů i otců

ničí je boom slunečních kotců.

Namísto obilí – jak je to prosté –

toliko plevel tam vzroste!

 

Nejpravější levoboček

Má-li už politik na kahánku,

zapudí svoji letitou Manku

a mrkne v harém blonďatých koček.

Třeba se zadaří a narodí se

ten nejpravější levoboček!

 

Přezrálost sametu

Z pachatelů jsou oběti, z vrahů hrdinové.

Národ stárne bez dětí, všední hořknou dnové.

Lidem bída do bytů neodbytně klove –

baviči a pisálkové neozvou se slovem!

 

Bezbožné restituce

Chamtivý klér zase vlastní

pole, lesy, katedrály.

Boží ruce přece vždycky

z dřiny lidu hřivny braly.

 

Prašť jako uhoď

Co platí dneska více

ve sporu odvěkém –

ve svitu falešné svíce

člověk člověku vlkem,

či vlk vlku člověkem?

Nebeský posudek do rukou

sám Pán nám vloží:

Všichni jste dítka boží!

 

Novoposlanecké menu

Těšínská jablíčka

a zdravé kompoty,

křepelčí vajíčka

(pět peněz s bonmoty),

polibek na líčka,

už žádný zádrhel!

Volič i volička

jsou míň než vyvrhel.

 

Daleko od úlů

Když včelař píchá,

žádný med nestírá,

když ale včela píchne,

vzápětí umírá!

Daleko od úlů

stůl zavoní medem,

sraženi na nulu

bodat nedovedem.

 

Tratoliště slibů

Všechny sliby už dávno vykrvácely,

rozsápány neviditelnými drápy trhu;

kůň zavěšený nohama vzhůru

řičí zděšením ze stupidností entrop.

Poplužní dvory prťatců schlamstli fanatici

smrtelně dávivých úderů i úvěrů.

Prajásot pralásek a prapravd

knutou nutí růst růstu fárat do hlubin rebelií.

Šášulové s šeky šejků ječí s muezzínem

a šaríja rdousí demokratické vandalství

tak bezostyšně, jako druhdy svatá inkvizice.

Nejvyšší Totalita Pravé Víry:

Bestiálně ukřižovávané sociálno

nemá zbla naděje prorokovaného nanebevzetí!

Ámen!

 

Rachejtle

Zhasněte oblohu!

On tady pod kamenem

škrtá velkou sirkou,

neboť ukuchtil svatozáře

z plžů, mlžů, burelu a vrásek.

 

Takže už zhasněte!

Vždyť se začíná rodit

tááákováááhle jepice

z nápěvů, ubrusů na neděli

a černých terčů vteřin.

 

Svítivá hmota nebývalé síly

pochválila svého alchymistu:

po stromech sesbírali

úlomky hvězd a trochu lidské kůže.

 

Pyrotechnik,

ač vůbec nechce,

chechtá se za balvanem:

Řekněte, lidičky,

jak mu to vůbec mohlo bouchnout?

 

Filozofie něhy

Těžko snít o lásce

v objetí škrtiče

pro nějž jsme zákuskem

k vonné ranní kávě

Jak ale chápat

filozofii něhy

když dech se úží

až oči lezou z důlků

a nelze ani zasípat

poslední přání

doživotně odsouzených

nadějí

 

Běžná lapálie čísel

Lije hrůzně

déle než 40 dnů a nocí

ze 7 vyvolených Noeů

plných 6 utonulo

aniž se ví který vlastně přežil

a skrze bibli vešel do dějin

 

pro 10 milionů našinců

běžná lapálie čísel

 

nebeské chrliče

dodiktovávají úzkosti davům

zatímco terorista Mamon

a jeho nevěstka Moc

v pravdě a lásce rdousí svět

prokletím globálních paragrafů

 

zlhostejnělí už ani nehledají

vraky nebo jen třísky arch

 

Vyčítalovská parkanovština

Dobrý den, prapore hvězd a pruhů,

tak jsme se konečně dočkali –

strýček Sam zapřáh´ nás do popruhů

válečných choutek šakalích.

 

Dobrý den, strejdo Samoviči,

zpěváčci z Čech lezou vám do řiti.

Našemu národu se však příčí

za mrzký dolar umříti!

 

Ubožák s ubožákem notuje si,

jaký je radar skvělé terno.

Kde jsi, můj domove, kde jsi?

Zaděláno je na inferno!

 

Dobrý den, majore Gagarine,

slyšte mé soukromé vyznání:

Až to tu bouchne, všichni zhynem´

a poletíme za Vámi!

 

Vykradači a vyvolenci

Kupují na klíč vznosná sídla

na tajných ostrovech Tramtárie,

doma se drží balančního bidla,

jinak prý národ nepřežije

tanečky na laně nad propastí zmaru.

Klaka jim tleská a ještě je volí

za šéfy vydrancovávaného baru.

Nám zbývá rozvrzaný potah tažený voly.

 

Lidožrouti

S pradávnou masožravou ochutnávkou

přišla zrůdná nenasytná mlsnost,

bylinosauři cepeněli hladem a závistí.

 

Krev bohů a králů,

pouhé to patoky pochybné moci,

prosákla plesnivinou zrad a lží.

Sousta všech soust:

mladičká panna, na pohled alabastrová,

na dotek vzrušující do šílena!

A mladí muži

na hromadném tratolišti

co by lichvářský úrok

z dobytých území.

 

Lidožrouti, skuteční i političtí,

olizují své prsty chlemtáním

krásna zvaného duše

zvíci 21 gramů.

 

Pán nade vším,

jenom ne nad sebou,

beztrestně kořistí

vodu i cenné suroviny,

anebo globálně bombarduje

pro příslib zisků z ropy a plynu.

 

Božské dojení

Každý po svém z boha těží –

imámové, rabíni i kněží.

Lidstvu štěstí dají stěží,

kšírují ho do otěží.

Krvavé rojení

při božském dojení!

 

Kruťasovky

Českou kotlinu rdousí taláry mafiánů bez skrupulí.

Za křesla, zlato, eura i za dolary dovolí či nedovolí!

 

Ta dáma s váhami má sice čistou hlavu i ruce.

Musí však slepá být v zájmu sametu a jeho revoluce!

 

Stížnost pro porušení zákona?

Kdejaký soud dnes prostě nekoná!

A koná-li už, pak vězte:

Co jste si nadrobili, to si také snězte!

 

Opilý milionář rozdrtí autem policisty?

Talár se mu omluví – můžete být jistí!

 

Zabij komunistu! To přec ani přečin není.

Pro poplašnou zprávu šupaj do vězení!

 

Když se štěpí uran, je to řetězová reakce.

Když se štěpí buran, politici jdou do akce!

 

Hloupá bábo, blbý dědku –

proč sháníte něco k snědku?

Vystačíte jen do čtvrtka,

pak si pro vás přijde smrtka!

 

Pomalu a líně melou mlýny boží.

K hradům jde dálnice, k mlýnům cesta hložím!