JOSEF TILL
V zátiší vrásek
Zchromlými prsty hazardního hráče
listuje včerejšek v knize Zapomínání
beze slov a beze snů.
Neklepej! Vejdi!
A přisedni k shrbencům v zátiší vrásek.
Ještě tam doutná harampádí
ze zlomků růženců, modlitebních mlýnků,
draze zaplacených odpustků
a čpí dým z úroků víry a idejí.
Drobty bez milostí
z pachu prošlých lhůt.
Docela blízko už hřmí
na nebiblické pohromy.
Ach, synku, synku…
Před zatměním
Prasátko ze zrcátka
laškovně běhá po zdi
zasprejované kýčem tvarů a čar.
Paleta samá čerň a šeď,
jen ždibec modřícího pozlátka.
Snad odlesk vzpomínek
na sličnou dobu malin nezralých.
Vetešník čas
oprašuje zteřelou oponu,
ať překryje
blahodárnost Slunce.
Nemůže přece svítit každému stejně!!
To by tak hrálo…
Svědomí proklatě nízko
Samosoudce Lynch
už lačně laská oprátky
a hledá vhodný shluk stromů
pro dav nevěřících
v jediného boha
trhu.
Svědomí proklatě nízko zavěšené
nadšeně pálí bez rozmyslu
hlavně na bezbranné…
Zhasněte a berte!
Po onom přestupném světelném roku 1989
ožili na tuzemském privatizačním Olympu
kdejací padlí bůžkové šejdířů všech barev a pachů,
jakož i velikáni intrik a milci tučných kont.
I pravil k nim nadoblačný Guru,
neznalý špínou a krví zbrocených peněz:
Zhasněte nad českou kotlinou a berte!
Berte rychle! Po nás už potopa!!!
Rána z milosti
Když klesá bohatec ještě níže
než bývá samé dno slušnosti,
může mít stokrát patitul kníže
či předstírat dobráka od kosti –
každý český volič přece ví, že
nedát mu hlas, je rána z milosti!
Z kukaček supi
Kvákal a krákal modrý pták ódees
k hejnům na nebeské báni:
Kdo se chce dostat do nebes,
nemůže jinak než s námi!
Přešly dvě dekády a lidé úpí –
z proradných kukaček stali se supi!
Solární plevel
České širé rodné lány
nejsou vůbec požehnány.
Z neúcty k půdě dědů i otců
ničí je boom slunečních kotců.
Namísto obilí – jak je to prosté –
toliko plevel tam vzroste!
Nejpravější levoboček
Má-li už politik na kahánku,
zapudí svoji letitou Manku
a mrkne v harém blonďatých koček.
Třeba se zadaří a narodí se
ten nejpravější levoboček!
Přezrálost sametu
Z pachatelů jsou oběti, z vrahů hrdinové.
Národ stárne bez dětí, všední hořknou dnové.
Lidem bída do bytů neodbytně klove –
baviči a pisálkové neozvou se slovem!
Bezbožné restituce
Chamtivý klér zase vlastní
pole, lesy, katedrály.
Boží ruce přece vždycky
z dřiny lidu hřivny braly.
Prašť jako uhoď
Co platí dneska více
ve sporu odvěkém –
ve svitu falešné svíce
člověk člověku vlkem,
či vlk vlku člověkem?
Nebeský posudek do rukou
sám Pán nám vloží:
Všichni jste dítka boží!
Novoposlanecké menu
Těšínská jablíčka
a zdravé kompoty,
křepelčí vajíčka
(pět peněz s bonmoty),
polibek na líčka,
už žádný zádrhel!
Volič i volička
jsou míň než vyvrhel.
Daleko od úlů
Když včelař píchá,
žádný med nestírá,
když ale včela píchne,
vzápětí umírá!
Daleko od úlů
stůl zavoní medem,
sraženi na nulu
bodat nedovedem.
Tratoliště slibů
Všechny sliby už dávno vykrvácely,
rozsápány neviditelnými drápy trhu;
kůň zavěšený nohama vzhůru
řičí zděšením ze stupidností entrop.
Poplužní dvory prťatců schlamstli fanatici
smrtelně dávivých úderů i úvěrů.
Prajásot pralásek a prapravd
knutou nutí růst růstu fárat do hlubin rebelií.
Šášulové s šeky šejků ječí s muezzínem
a šaríja rdousí demokratické vandalství
tak bezostyšně, jako druhdy svatá inkvizice.
Nejvyšší Totalita Pravé Víry:
Bestiálně ukřižovávané sociálno
nemá zbla naděje prorokovaného nanebevzetí!
Ámen!
Rachejtle
Zhasněte oblohu!
On tady pod kamenem
škrtá velkou sirkou,
neboť ukuchtil svatozáře
z plžů, mlžů, burelu a vrásek.
Takže už zhasněte!
Vždyť se začíná rodit
tááákováááhle jepice
z nápěvů, ubrusů na neděli
a černých terčů vteřin.
Svítivá hmota nebývalé síly
pochválila svého alchymistu:
po stromech sesbírali
úlomky hvězd a trochu lidské kůže.
Pyrotechnik,
ač vůbec nechce,
chechtá se za balvanem:
Řekněte, lidičky,
jak mu to vůbec mohlo bouchnout?
Filozofie něhy
Těžko snít o lásce
v objetí škrtiče
pro nějž jsme zákuskem
k vonné ranní kávě
Jak ale chápat
filozofii něhy
když dech se úží
až oči lezou z důlků
a nelze ani zasípat
poslední přání
doživotně odsouzených
nadějí
Běžná lapálie čísel
Lije hrůzně
déle než 40 dnů a nocí
ze 7 vyvolených Noeů
plných 6 utonulo
aniž se ví který vlastně přežil
a skrze bibli vešel do dějin
pro 10 milionů našinců
běžná lapálie čísel
nebeské chrliče
dodiktovávají úzkosti davům
zatímco terorista Mamon
a jeho nevěstka Moc
v pravdě a lásce rdousí svět
prokletím globálních paragrafů
zlhostejnělí už ani nehledají
vraky nebo jen třísky arch
Vyčítalovská parkanovština
Dobrý den, prapore hvězd a pruhů,
tak jsme se konečně dočkali –
strýček Sam zapřáh´ nás do popruhů
válečných choutek šakalích.
Dobrý den, strejdo Samoviči,
zpěváčci z Čech lezou vám do řiti.
Našemu národu se však příčí
za mrzký dolar umříti!
Ubožák s ubožákem notuje si,
jaký je radar skvělé terno.
Kde jsi, můj domove, kde jsi?
Zaděláno je na inferno!
Dobrý den, majore Gagarine,
slyšte mé soukromé vyznání:
Až to tu bouchne, všichni zhynem´
a poletíme za Vámi!
Vykradači a vyvolenci
Kupují na klíč vznosná sídla
na tajných ostrovech Tramtárie,
doma se drží balančního bidla,
jinak prý národ nepřežije
tanečky na laně nad propastí zmaru.
Klaka jim tleská a ještě je volí
za šéfy vydrancovávaného baru.
Nám zbývá rozvrzaný potah tažený voly.
Lidožrouti
S pradávnou masožravou ochutnávkou
přišla zrůdná nenasytná mlsnost,
bylinosauři cepeněli hladem a závistí.
Krev bohů a králů,
pouhé to patoky pochybné moci,
prosákla plesnivinou zrad a lží.
Sousta všech soust:
mladičká panna, na pohled alabastrová,
na dotek vzrušující do šílena!
A mladí muži
na hromadném tratolišti
co by lichvářský úrok
z dobytých území.
Lidožrouti, skuteční i političtí,
olizují své prsty chlemtáním
krásna zvaného duše
zvíci 21 gramů.
Pán nade vším,
jenom ne nad sebou,
beztrestně kořistí
vodu i cenné suroviny,
anebo globálně bombarduje
pro příslib zisků z ropy a plynu.
Božské dojení
Každý po svém z boha těží –
imámové, rabíni i kněží.
Lidstvu štěstí dají stěží,
kšírují ho do otěží.
Krvavé rojení
při božském dojení!
Kruťasovky
Českou kotlinu rdousí taláry mafiánů bez skrupulí.
Za křesla, zlato, eura i za dolary dovolí či nedovolí!
Ta dáma s váhami má sice čistou hlavu i ruce.
Musí však slepá být v zájmu sametu a jeho revoluce!
Stížnost pro porušení zákona?
Kdejaký soud dnes prostě nekoná!
A koná-li už, pak vězte:
Co jste si nadrobili, to si také snězte!
Opilý milionář rozdrtí autem policisty?
Talár se mu omluví – můžete být jistí!
Zabij komunistu! To přec ani přečin není.
Pro poplašnou zprávu šupaj do vězení!
Když se štěpí uran, je to řetězová reakce.
Když se štěpí buran, politici jdou do akce!
Hloupá bábo, blbý dědku –
proč sháníte něco k snědku?
Vystačíte jen do čtvrtka,
pak si pro vás přijde smrtka!
Pomalu a líně melou mlýny boží.
K hradům jde dálnice, k mlýnům cesta hložím!