VÁCLAV PELCMAN

Píšeme si

My, kteří zvládáme s obtížemi jen krásný rodný jazyk, musíme být velmi vděčni překladatelům, kteří nám přibližují kvalitní literární díla autorů z celého světa! Překladatelská činnost, zejména před druhou světovou válkou a dříve, doslova otevírala Čechům oči do světa. V dobách omezeného rozšíření rozhlasu byly noviny a knihy vzácnými zdroji informací. Čím dále do minulosti byla obec překladatelů menší. Proto zejména obrozenečtí intelektuálové měli nesmírné zásluhy za překlady nejlepších děl světové literatury! Tím také inspirovali naše autory k hledání nových forem písemného vyjádření a vůbec kulturního snažení! Měli jsme velké štěstí, že se vždy našlo dost lidí, ochotných a schopných seznámit se s cizími jazyky za nesrovnatelně obtížnějších podmínek než dnes a objevit pro nás dříve neznámé literární skvosty z celého světa. Mezi naše první překladatele patřili především sami naši nejlepší autoři (básníci, prozaici), jejichž jmény by se daly vyplnit celé stránky.

Překládá se nejen z nejrozšířenějších jazyků (angličtina, francouzština, španělština, ruština, němčina), ale prakticky z jazyků celého známého světa, počínaje řečtinou a latinou, před nimi i semitských jazyků, klínového písma a hieroglyfických znaků. V poslední době se šíří i přímé překlady z čínštiny, japonštiny a dalších, pro většinu čtenářů, „exotických“ jazyků. Překládá se nejen do češtiny, ale i z češtiny do ostatních jazyků. Někteří naši autoři píší svá díla přímo v určitém cizím jazyce (aby nebyli závislí na překladatelích, nebo se vyvarovali jejich nepřesností, či urychlili jejich šíření). Někteří čeští autoři se již „odrodili“, jiní tak snad dávají najevo, že nejsou žádní „barbaři“. Zvláštní kapitolou zůstává překládání poesie, které i když je sebevíc dokonalé, vždy nese nesmazatelnou pečeť překladatele-básníka. O tom se lze přesvědčit nejlépe srovnáním překladu téže básně různými umělci.

V současnosti by se dalo říci, že je překladateli až přeplněno! Jednak pro snadnější možnost učit se cizí jazyky (velký výběr škol, jednoduchá možnost cestování do zemí dané jazykové oblasti) a také pro lákavou příležitost k obživě! Hlavní otázkou je, podle mého názoru, kvalita překládaných děl a pak jejich překladu. Je pochopitelné, že nejsnadnější je překládat jednoduché romány. K překladu nemusí být žádné odborné znalosti, jen znalost dané spisovné a hovorové řeči. A mít podobné názory a zkušenosti, jaké má překládaný autor! Zahraniční autoři se v současné době jistě nestačí bránit velkému zájmu českých překladatelů a ani naši nakladatelé nemusí „žebrat“ o překlady (nemám však žádné zkušenosti - mohu se mýlit).

Najít v současné literární explozi něco opravdu kvalitního je přinejmenším časově náročné! Kvalitní literatura se příliš nenosí, protože rozhodující je kasovní úspěch, a ten se dá nejsnáze zajistit hlavně povrchní literaturou (exotika, sex, zahálka). Proto se také zřídka setkáváme s překlady kvalitních literárních děl (nebo se již nepíší?). Posuzovat kvalitu překladu může, bohužel, jen znalec daného jazyka. Nám ostatním zbývá jen víra, že se jedná o překlad věrný (většinou však je asi jen volný)! Přesto musí zůstat většina čtenářů spokojená s tím, co se nabízí. V tom nelze nic přikazovat ani překladatelům a už vůbec ne nakladatelům! Vydávat díla, která neslibují velký odběr (zisk), dokážou jen nakladatelé bohatí, s inteligencí a charakterem na výši! Vypracování nějakého srovnání kvality v současnosti a v minulosti vydávaných knih by bylo jistě náročné a vždy nejednoznačné!