JOSEF PRSKAVEC
Životní menu
Dětství je předkrm,
mládí polévka,
dospělost oběd skvělý.
Stáří je moučník,
na který
servírky zapomněly.
S mámou za ruku
Život je nejistá
a nebezpečná cesta,
po trapném startu
obávaný cíl.
Pláčeš a kvílíš
jako poškrábaná deska:
Pudem na he-py-míl,
pudem na he-py-míl,
pudem na he-py-míl…
První čtení
Život v slabikáři,
jaká je to krása,
máma mele maso,
Míla při tom jásá.
Táta dává pusu,
daří se nám skvěle,
máme plnou mísu,
žádné nepřátele.
Auto veze mouku,
na Alenku houká,
přes zelenou louku
pohraničník kouká.
Fazole má klíček,
ruka ruku myje,
Ema hledá míček,
Emil úspěšný je.
Slunce vyjde ráno,
požata je tráva,
zlo je potrestáno
přesně podle práva.
Hruška stojí v poli,
v jednotě je síla,
nic nás nezabolí,
nikdo neumírá.
Nejistota
Ve škole jsem odmítal
rozebírat klasiky;
bál jsem se,
že už bych je nikdy
nedokázal složit dohromady.
Vysmáli se mi.
Ujistili mě,
že kvalitně rozebraný klasik
už nikomu neublíží.
Dárek k patnáctým narozeninám
(Moje první džíny)
Pryč s tepláky!
Už ani na zahradu
nechci je nosit.
Bušilo mi srdce,
když i k nám vtrhla
koncem listopadu
Velká Džínová Revoluce.
Rodinný výlet
Svačili na paloučku
a po poradě s otcem
rozšlápli rodinu Broučků
z chaloupky pod jalovcem.
Dilema
Přestože je optimista,
učitel si tajně stýská.
Pochyby ho v duši mučí,
jestli správně žáčky učí.
Celý den mu v hlavě hučí:
Byl Jánošík terorista?!
Moje university
I přes chatrné vzdělání
a minimální nadání
dík televizi dneska vím:
Nejlepší máslo je margarín!
Veliký Bratr nás má rád!!
Kdo nežije na dluh,
ten je srab!!!
Pan učitel
Řekl mi: Nevěř učitelům,
že moudrost ti přinese stáří.
Řekl mi: Nevěř učitelům.
Jsou to ti největší lháři.
Kdo zaseje, ten možná sklidí,
možná se změní klima.
Možná, že Pánbůh všechno vidí
a nic ho nezajímá.
Rady dospívajícím
Nesuď
a nebudeš souzen,
rovnou tě pověsí.
Se džbánkem bez ucha volej
vesele na lesy.
A pilně kopej jámy.
Sám do nich nepadej.
Sedni si vedle vrány,
oči jí vyklovej.
Cesta kolem diskotéky
za osmdesát let
Parchanti mizerný,
cucáci usmrkaný,
doma je nikdo neřeže
a když, tak málo!
Nemají žádný povinnosti,
to já v jejich letech…
Ještě tomu není patnáct
a už to tady chlastá,
kouří, souloží…
Pane Bože,
jak já jim závidím!
Poznání
Jsi zklamaný jak dítě,
které rozebralo loutku
a rozpačitě
muchlá v dlaních
hrst hadříků,
pár obarvených kousků dřeva
a zacuchané nitě.
Kamarád Osud
Ráno si s námi hvízdá,
večer si na nás počká;
ptáčka, co vypad z hnízda,
sežrala kočka.
První krok
Napjaté lano před sebou
díváš se do hlubin
a záchranná síť pod tebou
je jen tvůj vlastní stín.
Konec dobrých rad
Nelži, maminka to vždycky pozná.
Když se nebudeš učit,
nikam to nedotáhneš.
Jsi zodpovědný za děti,
které umírají v Africe.
Nesmíš věřit na Ježíška!
Obelhal jsem maminku,
učil se,
ale nikam to nedotáhl,
zklamal jsem africké děti…
Snad ještě stihnu
uvěřit v Ježíška,
ale nevím.
Jsem už unavený.
Akcev Kauflandu
Sevři a nepovol,
necouvni, neustup,
vyraz a chyť!
Rvem se nad levnými
zmrzlými ostatky
ptáků a ryb.
Ruka jak žilnatý,
vyschlý a kostnatý
vyzáblý spár,
ret šeptá modlitbu:
Zadarmo, Výhodné,
Sleva a Dar.
Hamlet v invalidním důchodu
Každé ráno doufáš
že se cosi změní,
každý večer
myslíš na dvě věci:
Buď je ještě něco
nad peklem a zemí,
nebo jsou to
všechno jenom kecy.
Poslední zvonění
I když jí dlouho
nikdo nezavolal,
čeká na alespoň
nějaký náznak.
Možná, že jednou
se z mobilu ozve:
Tady je Pánbůh.
Mám pro tebe zázrak.
Televizní seriál
Ten divný člověk
něco říká,
nechápu,
proč u toho vzlyká
a stará paní
v křesle usíná.
Co se jí právě
honí v hlavě?
Proč jsi to vypnul?
ptá se vyčítavě.
Vždyť je to moje rodina.
Stvoření světa
Za šest dnů dal mu lesk
od pouště k závěji
sedmý den stvořil stesk,
osmý den naději.
Sen o snu
Viděl jsem Ráj,
nádhernou krajinu,
kam všichni
přijdeme po smrti.
Silné duše
tam loví a požírají
ty slabší.
Den po Potopě
Meze nám zvolna osychají,
Bůh schoval mraky pod čepici;
už prkna Archy plápolají,
grilujem na nich holubici.
Ztroskotání
Až vody potopy
začnou opadávat,
vypusti holubici.
Když se vrátí
s ratolestí v zobáčku,
bude to dobré znamení.
Počkej ještě,
až se nad vysychající Zemí
vyklene duha.
Pak sejdi do podpalubí
a jediný poklop
zatluč zevnitř prkny.
Krédo
Ptáš se
rok po roce
a přemýšlíš
den po dni,
kdo jsi,
kam jdeš
a odkud přicházíš.
Před ďáblem
jsme si přece
všichni rovni:
Prachy jsi,
v prachy
se obrátíš.
Modlitba za seslání Ducha
Ukryj svou zlobu
pod poklici,
ať naše duše
blaženě si vrní
a pak nám sešli
svoji holubici
- všude jsme nasypali
otrávené zrní.
Vlezlej chlap
Byl tady
neuvěřitelně drzý chlap,
nedoučený tesař,
bez praxe,
třiatřicet let, bezdomovec.
Říkám mu:Pane,
my jsme česká firma
se zahraniční účastí,
vy už pro nás
nejste perspektivní.
Škemral, ať ho vezmeme
aspoň na lajnu,
že musí živit starou matku,
vdovu.
Říkám mu:Pane,
co je nám po tom.
Kouknu do jeho rejstříku
a on už byl jednou trestaný.
Prý nevinně, ha ha!
Říkám mu:Pane,
koukejte rychle vypadnout,
nebo na vás zavolám
naši ochranku.
A můžete si jít stěžovat
třeba až někam úplně nahoru.
Dědicové
Naši dědové
stavěli Boží muka,
naši otcové
z nich strhávali kříže,
naše děti
je pokrývají graffiti
… a nám je to celkem jedno.
Vzdálený hlas
Nesuďte nás
tak přísně,
že jsme ukřižovali
Ježíše Krista.
Vy se ho můžete
zbavit kdykoli
sklapnutím Bible
- simply clever.
Kompromis
Tu přimhouřit oči,
tam být bdělý,
občas dodržovat
jistá pravidla.
Peklo se nažere
a Bůh zůstane celý
- v Nebi i ptáci
přijdou o křídla.
Rozhřešení
Déšť listy posvětil
a vtiskl do hlíny,
zloději krajiny
nechali prázdný rám.
Strejda Čas zastavil
poslední hodiny
- pokud jsi bez viny,
můžeš si za to sám.
Dialog
Jsme tady sami?
A to, co je v nás,
znamená hanbu
anebo slávu?
Za bilion let
z nebe ozve se hlas:
Po zaznění tónu
zanechte zprávu…
Tao
Ne člověk,
pouze Bůh stvořil svět,
proto nic není dokonalé.
I v nebi je maličký kousek pekla,
i v pekle zbyteček Ráje.
Řečnická otázka
Kdo vám tak zcuchal
tmavé vlasy?
Nějaký dobrý přítel asi,
který se pozdě k ránu vkrad
docela tiše
na odkvetlý sad.
Cestou z práce
Led řeku sevřel
- všední zázrak -
těžkými kroky
stoupám do schodů.
Na hoře Karmel
svatý Václav
pahýlem ruky
žehná národu.
1492
Objevili jsme sice Ameriku,
ale nikdy
se nedokážeme smířit s tím,
že to není Indie.
Vítězství rudé buržoazie
I láska
k pravdě
pomine.
Sorry,
Lenine.
Inzerát
Vyměním labyrint srdce
za ráj světa.
zn.: …a doplatím.