BLANKA BAJČÍKOVÁ
Znám příběh, ten se jednou vážně stal a tak ho vyprávím,
o tom nikdo radši nepsal v novinách,
on jmenoval se třeba Jim anebo, co já vím,
tohleto jméno zmizelo někde v hlubinách…
Když do ruky ho bodal kvér a baret zelenej,
on najednou si řek´, teď velkou šanci máš,
a když se živej z džungle vrátil jako jedinej,
kdo ví, proč mu začli říkat „kamufláž“.
Ó ó ó ó kamufláž, na tvý jméno až se budou ptát,
ó ó ó ó kamufláž, za tuhle slávu musíš něco dát…
Nedávno bylo zabito pět českých vojáků na „misi“ v Afghánistánu. Nepřeji nikomu nic zlého, tím méně smrt. Ovšem když rozhlas a televize vyzdvihovaly jejich hrdinství, nemohla jsem nevzpomenout právě na písničku Kamufláž. Vznikla pravděpodobně v Americe a týkala se amerických vojáků ve vietnamské válce.
Její český text zpíval koncem 80. let Martin Javůrek. Teď už ji v Českém rozhlase pravděpodobně nevysílají, ale v Country radiu je slyšet dost často.
Před patnácti lety byla naše republika vtažena do NATO a od té doby naši vojáci bohužel bojují na straně agresorů. Proto se ta „hra se špatně rozdanými kartami“, která se nedá nikdy vyhrát, týká i jich, a proto končí jako „kamufláž“.