GUILLAUME APOLLINAIRE
Neznámé verše z objeveného Deníku
Přeložil PETR SKARLANT
Lov
Jak sládne vzrušení Bezstarostně se směji
Co v jezeře je ryb! Dech čeří hladinu
rákosí rozšumí Vrby se naklánějí
když s prutem vztyčeným rybařím ve stínu
Vzpomínka
Ve vinařově domě okenice
občas bouchnou v poryvech větru
Vítr je pošmourný
a opřel se i do vinice
Hvězdy se třesou
stejně se zachvívají hvězdice spadlých listů
a usychají
Vzpomínám si jak jsi za mnou přišla
Řekla jsi: „Někdo chce s tebou mluvit.“
Odpověděl jsem: „Až dojím večeři.“
Vinař ti nabídl skleničku ty neodmítáš
víno se žlutě zatřpytí barva je táž jako jsou tvé plavé vlasy.
Potom se s tebou vracím do zahrady
hlídané cypřiši
zastavujeme se
když jsi do mého objetí klesla
Pak pozorujeme
jak se v hladině Rýna
odrážejí světla
Pěticípá hvězda
Zrcadlo tříští se Teď Prázdno drží rám
Můj život odráží jen střepy zrcadla
ty stovky obrazů jsou z mého divadla
V hrůze jsem načmáral do prachu pentagram
Meluzína
Jméno co nosíte neznám má sousedko
V pase jak vosa jste V snu se mi zjevujete
V okně vás zahlédnu nebo jak někam jdete
Jste sestra květiny Co začít veselkou?
Pro moji touhu jste rozkvetlou pasekou
V těch šatech zelených jste pro mě Meluzína
Sluší vám také modř mé sny jdou daleko
Když chvatně kráčíte jak v tanci jste zas jiná
Vy Panno Marie Květná jste pro hříchy?
Madono překrásná máš ústa řeřichy
Pásmo hor Modrý vzduch září Sníh Trvá zima
Jedné z víl předkové říkali Meluzína
Ta zpívat chodila…Víte kam? Do komína
Jste jemná štíhlostí podobná anděli
Kouzelný přelude mých sobot nedělí
Slyším jak v komíně ta Meluzína pláče
lživý sne o zítřku ó dubne zázračný
Madono podzimu s jarem vás touha spíná
Jste to vy? Takový divný skákavý ptáček
Svým zpěvem tajemným zahříváš zimní dny
Sousedko jste to vy ta víla Meluzína?
Sny kolem mne tančí sarabandu
Sny kolem tancují divoce sarabandu
Lži v šatech škrobených Námořník v sadu
Přízračné obzory Pondělí v pokoji
tak smutné Hlava mi třeští a musím jít
Vzpomínám na Kolín kde Rýn je široký
Naivním dívenkám roste břicho však kozy
nemají Zadek se nekulatí Je pouze široký
Otáčejí se běda chybějí jim kozy
Vybavuje se mi kolínský Karneval
Promáčkli mi tam klobouk ranou peška z papíru
Ve vykřičené krčmě jsem si k tanci dvě slečny vzal
Ani jsem je nestačil políbit Tančil jsem tak špatně
a kazil hru
že jsem tam pošlapal… dost nohou ve tmě
Dívka sad
Vy jste ovocný sad Roste plod pokušení
Jsem chodec hladový Bez franků nerudný
kapucín lambrusko – a holky k prohlížení
Co mi nabídnou? Dvě… trnové koruny
Vy jste sad ovocný zjara i za podzimu
kde stromy klenou se Vrhají mapy stínů
Květ jara změní se Visí tam hrušky zas
Provoní letní den zesládne noční čas
Dnes květy spadaly z těch nejplodnějších větví
to vaše nehty jsou V máji se krutost jeví
Plátky jsou uvadlé vidím přivíráš víčka
Jste jaro splašené – i podzim který vyčká
Děje
Zakaž ovoce získá na ceně
tak vzniknou ráje ztracené
Je váza kde však každý květ
štěstím uschne… opustí svět
Včela si letí ke slunci
je zlatá Květy najdou cíl
Dívka je růže Kraluje
Oko klidnou zář rozlije
S prstýnky vlasů vítr víří
z praménků lezou malí štíři
Víš že mé srdce zabili
aby tvé srdce uctili?
Básníci však v svých litaniích
na zlo svěcenou vodu lijí
Panno ze Zvěrokruhu
já patřím k vzletným dobrodruhům
Pochop že jsem už dlouho blázen
do jedné… co mě sráží na zem
Miluje totiž jiného
v klíně mě drahém on je host
Zatímco ptáci formují své letky
Mě dole utěší… milostné pletky
Černá blondýna
Mé oči ubohé jste září zaplnila
tak rybník za noci svit luny pohltí
Má Žádost kleká si… aby tě uprosila
blondýno temnější se mi zdáš než je stín
Park ve Versailles
Šeřík kvet´napůl jen však parkem vůni šíří
V lucernách olej vzplál tvé oči na mě míří
Má mysl žíznivá umdlená vroucně saj:
jdou vůně soumrakem a vlhnou ve Versailles
Žhavé oči
Akrostich pro Yvonne
Yperit vyžral mi v srdci dva otvory
Vaše dvě oči ví: Začínám? Končí hry?
Oči jsou obloha… krouží dva noční ptáci
Noc smrt zná Smrt je let Kam mě let mých let vrací?
Nahoru? Ze Saint-Maur sestry řeknou mi brzy
Eden mě zarmoutí když vám z řas kanou slzy
Vzpomínka na přívoz
V Rolandseck sníval jsem o řece zelené
Jeptiška Rolanda z ostrova N. řekla Bohu: Ne
vrací se mezi ty veselé dívky dneška
Sedm hor v obzoru ční Plují mračna těžká
Nábřeží Z parníků studenti zdraví mě
Zpívají A já sním o Anně v Londýně
Ženská tepna je Rýn Teč nahá dámo zdejší
Annino tělo však zdá se mi šlechetnější
Čekám tu na převoz Dům kam vede pár schodů
Převozník sundává krucifix…Kristus s kůží
plnou ran Paničky z Hanovru z kytky růží
lístečky trhají hážou je do Rýna bez důvodu
Na prámu cyklista Kapesník Mává než ji ztratí
z dohledu: pokojskou Pod bílou zástěrou
nosí jak jeptiška Rolanda černé šaty
Ta bloudí Nonwerthem svobodná nevěrou
Převozník s hospodským nevím proč řekli mi:
„Ja mitt v lokale piano a saměstnavam čtyži dcera.“
„Mein Herr mit štyži dcerra snamená
osm pulek prrrdelí!“
A Rýn se valí dál v neděli
jako v pondělí
Katedrála v Kolíně nad Rýnem
Stavitel katedrál většinou zešílí
Zde jasný důkaz máš: Bohu je lhostejný
každý kdo pracuje na boha větší slávě
Zešílel i ten tvůj což z dějin nosím v hlavě
Hloupé jsou záměry stavět dům pro Boha
Dvě věže gotické Současná obloha
Moderní náměstí kde křičí písmo reklam
Přesto tvé vitráže když do nich slunce vtekla
jak Kristus krvácí… při každém západu
Rýn teče opilý z církevníchz nápadů
krev Krista-Sluníčka a křídla pelikána…
Buď ale moderní Ať kněží jednou zrána
natáhnou od věží Co? Telegrafní drát
tak loutnu vytvoří Vichřice bude hrát…
vybrnká hymnusy zakvílí mimořádně
takže ti nebudou stačit už divy žádné
Ni Eiffelova věž ni Rózemondy stan
ten palác zázraků Ty Dóme budeš sám!
Bílý i černý čáp usedá na věž v létě
čáp zcela znehybní napodobuje tě
Ukrýváš hnilobu nechal ti ji král-mág
Vdechuješ kadidlo a vydechuješ mrak
Ó dóme nejsem sám kdo si tě zamiloval
Také let Andělů tě v zimě křídly ovál
běl peří ztrácejí Pírkatají jak sníh
Jak svatokrádežný je karnevalů smích!
Merzibill německy zpívá a hlas zní tence
Tebe si vybrala Čekej s ní na milence
Drikkes je oholen když dojí krkne si
Venetka chtěla by na krk se pověsit
Dát Svátost chrámu dnes? Co lepšího dát může
než prádlo po čmýře s flekem jak rudá růže