MICHAL ČERNÍK

Samozřejmá země

Bez naší vůle se probouzí hlína

a naše vůle ji nezajímá

Bez naší vůle hlína voní

a před naší vůlí se nepokloní

Bez naší vůle procitnou zrna a semena

a bez naší vůle se každé zelená

Bez naší vůle se olistí stromy

a naše vůle je neochromí

Bez naší vůle se ohlašuje země

tak silně tak nezadržitelně

a žádná síla nezabrání

osudu zrození a zelenání

 

Očista

Adélce

Ten hrnek co jsi pro mne vypálila

jsem při snídani polaskal

Když jsem dopil

zůstal na dně jen můj kal

 

Do výlevky jsem pak vylil

veškerý svůj kal

hrnek umyl čistou vodou

abych ho zas ráno polaskal

 

Stupně

Zeptal se mne život

odpověděl jsem láskou

Zeptala se mne láska

odpověděl jsem životem

A život se

nepřetržitou smrtelností

postavil

proti přesile smrti

 

Pomíjivá krása

Daroval jsem ti květiny

a teď pozoruji

jak je ve váze upravuješ

Jako bys uhlazovala ticho

jako bys konejšila život

jako by ses vyznávala

My si přece nezasloužíme

abychom umřeli

 

Čistý svět

Nechte maličkých přijíti k sobě

Jen ať si ještě nějakou dobu myslí

že svět se narodil kvůli nim

a je samá láska

Láska ať se jim stane postýlkou

a vy jste jim otcem i matkou radosti

 

Ukolébavka

Nasloucháš tichu noci

Tma ti sahá až k nohám

tak jako k nohám

ti sahá zem

 

Náhle z nějaké hvězdy

zaslechneš ukolébavku

Zpívá ji maminka

svému dítěti

 

tak jako kdysi dávno

zpívaly maminky ukolébavky

svým dětem

tady na Zemi

 

Ta hvězda je tvá je tvoje

 

Jámy pro cypřišky

Jílovitá půda se těžce podvoluje rýči

Opuky rozbíjíš krumpáčem

a vylamuješ ven

 

S každým úderem z hloubi země

slyšíš tlukot svého srdce

Jako by se dobývalo až k tobě

A ono se opravdu dobývá

 

Cesta zpátky

Asi po hodině chůze se cesta ztrácí

Na jejím konci nenajdeš

ani ruiny selského stavení

ani mokřadla

 

Náhle si uvědomíš

že tato cesta zde není proto

aby tě někam zavedla

ale abys ji právě ty vyvedl zpátky

 

Zobrazení

Až k nebi jsi

životem zotvírán

a přeješ si

abys mu byl přán

 

Ráno vyjde slunce

a uvidí tě

a jsi to třikrát ty:

stařec muž a dítě

 

Stačí i málo

Prostý je chléb

prostá je voda

a prosté slovo

ruku ti podá

 

Někdy nám k životu

stačí i málo:

aby nebe za nás

bolest vyplakalo

 

Svatořečení

Stačí jen kaplička

kaplička ve tvé mysli

Poklekneš

pokloníš se Životu

 

a sám

beze svědků

a beze slov

Ho svatořečíš

 

Upalování

Něco živého se zoufale

třepetá v plamenech ohně

Něco jako ptáče

Něco jako naděje

Rukou to chceš vytáhnout z plamenů

a ucukneš

Nenecháš se upálit pro pravdu

 

Výzvy

Ať je to radost

která si nás přivlastní

Ať je to naděje

která se nás nevzdá i když bude nejhůř

Ať je to lípa

která se v nás rozpřáhne do všech světových stran

Ať je to úsměv dítěte

který slétne na naše ústa

Ať je to píseň

která se zmocní našeho hlasu

Ať je to živá voda

která nás svou kapkou zasáhne doprostřed srdce

 

Uprostřed

Uprostřed země

uprostřed krajiny

uprostřed polní cesty

uprostřed života

stojíš bez hnutí

namířený proti nebi

jako vykřičník ticha

 

Je po létu je po létu

Nebe si dosud nevšimlo

že jsi tu

 

Také oběť

Všude kolem se děje život

A vždycky se najdou kapky deště

které dopadnou na zem

a zabijí se

Zabijí se

aby jiným daly pít

 

Majáky

Takovou radost vám přeji:

Vynese vás až k nebesům

a vy se nezřítíte

 

Takové pravdy vám přeji:

Stokrát vás přežijí

i když je včera veřejně setnuli

 

Takový osud vám přeji:

Odmyká budoucnost

a vy do ní bez obav vstoupíte

 

Takové světlo vám přeji:

Stane se majákem vašich osudů

majákem lidstva

 

Celý život

Kropíš zahradu a trvá to celý život

Pořád nemá dost vláhy

Svlékáš se a trvá to celý život

Pořád nejsi dost nahý

Krájíš chleba a trvá to celý život

Pořád máš stejný hlad

Jdeš po cestě a trvá to celý život

Tolik věcí máš rád

 

Zpráva o zpěvu

Nejsem k otvírání

nejsem k zamykání

nejsem k darování

nejsem k rozprodání

nejsem k ochočení

ani k pohřbení nebudu

 

Nezpívám

Ale kolemjdoucí slyší zpěv

To zpívá kos

na střeše našeho domu

 

I to je láska

Nic na tom není

Jen projdeš bytostí

kterou miluješ

 

Projdeš jako dveřmi

které za sebou zavřeš tak tiše

aby klika necvakla

a neprobudil ji ani závan tvého dechu