VÁCLAV HONS
Na konci své poslední
hodinky
duše odlétá vzhůru
i s genomem
aby bůh podle něj
vystavěl stejného člověka
ale trvanlivého
po věky
řekne jen poklekni
a už jsi zas celý
mladý zdravý a v ráji
kvůli té proměně
chtěl bych být
alespoň chvíli křesťanem
a pod zeleným stéblem
šestnáctiletou žnečku
znovu najít