FRANTIŠEK DOSTÁL

Před léty jsme ještě žili s vědomím, že my Češi jsme národem „humoristů", kde byl sepsán Dobrý voják Švejk a jiní lidé se zase rozchechtali nad dílkem, v kterém se vyskytoval sluha Saturnin. Úsměvy na lidskou tvář dokázal svým přednesem příběhu Karla Poláčka Bylo nás pět přivolat herec František Filipovský.

Nějak jsme ale při současném kvaltování zatrpkli a humor se ocitl na periférii. Osobně se domnívám, spíše jsem přesvědčen, že humor se dokonce zastavil už před periférií... Humor jako by již natrvalo přehlušil řev moderátora před davem poskakujících a vřeštících lidských postav. Pravda, úsměvy lze okolo nás neustále spatřovat. Zrovna při jmenování nového vládního seskupení se usmíval i náš prezident. Měl totiž radost ze zjištění, že zase jiná sešlost v závětří ministerského předsedy nasekala šest chyb v připravovaném vládním prohlášení. Tu sedmou chybu ale učinil usmívající se prezident. Měl totiž předsedovi vlády vyčinit kdesi v zákulisí. Věčné upozorňování na vlastní genialitu totiž po čase začíná svojí vůní připomínat nespláchnutou toaletu.

Úsměvy bývají přece jen rozdílné, a přitom upřímný smích dokáže přinést dobrý pocit a dokonce i náladu. Ta se možná dostaví i mezi nové ministry a jejich náměstky v nedávno jmenované již třinácté vlády od roku 1989, po tehdejším listopadovém spadu listí. Člověk, který někdy i nečekaně vyprskne smíchy, má dokonce šanci pobývat mezi námi déle. Optimista s humorným nadhledem opravdu žije déle, i když na nějaký poplatek ve špitále se mu zrovna nedostávalo.

Mluví se rovněž o dalším zaručeně skvělém občanském zákoníku. Galerie a muzea v případě obdarování dary a pozůstalostmi uměleckých a historických předmětů se chtějí poněkud víc cukat. Ty sice sloužily k životu našich předků, ale zřejmě je nebude možné uchovat pro další generace. Muzea, která již po léta žijí z darů, totiž musí uhradit veškeré posudky i z darovacích smluv. Prostě platit a platit. Hrozí tak, že muzeum dar otky Přemysla Oráče může odmítnout. Hmotné ztráty věcí zřejmě nebude možné ani vyčíslit.

Málo platné, i úsměvy na tvářích diváků sportovního klání, když jejich oblíbenci vsítili branku, rodí se vždy jen z chvilkového rozčilení anebo uklidnění. Oblíbený klub třeba i vyhrál a užvatlaný politik zase třeba prohrál. Humor dokáže leccos ubrat z namyšlenosti mocných. Úsměv ve tváři spojený s řečmi o idiotech, kteří mě obklopují, však jen dokladuje příslušnost k témuž lidskému davu.