LENKA PROCHÁZKOVÁ

V Čechách si na život bez vzruchů vsadit nemůžeme a což teprve naši předkové! Avšak i v obdobích zdánlivě monotónních, která vždy nastolila vítězná moc a její pořádkové čety, doutnaly pod povrchem apatie živé myšlenky a bylo jen otázkou času, kdy vyvřou nad terén násilně zválcovaný do jediné pravdy. Opakuje se to znovu a znovu a už to působí jako úděl. Není i naše dnešní snaha, hledat pod nánosem lží ukryté odkazy a znovu obhajovat čest předků, marná? Kdo to potřebuje, když oni jsou mrtví? Jsou mrtví. Mnozí nemají ani hrob. Přesto nám stojí za zády jako zeď.

MAREK ŘEZANKA

Husův odkaz trochu jinak

Připomínáme si 600 let od upálení Mistra Jana Husa. Upáleno bylo v historii lidí více než dost – proč tedy zrovna toto konkrétní jméno vystupuje z ohně a dýmu hranice ještě v dnešních dnech?
Abychom odpověděli na tuto otázku, je paradoxně třeba, abychom se tolik nesoustředili na člověka samotného, ale na jeho odkaz. Oním odkazem, k němuž se mimo jiné hlásil T. G. Masaryk, je prosté hledání pravdy. Nejde o to, že by Hus měl vždy pravdu. Tu nemá žádný člověk. Podstatným je ale onen proces hledání a odpor proti vědomé lži.

IVO FENCL odpovídá na otázky Michala Černíka

FRANTIŠEK DOSTÁL

Potíže s jakýmkoliv pravdivým sdělením skutečnosti byly v chodu světa až příliš běžné. Nicméně pravda měla být vždy nápomocna při řešení mnoha starostí. Stála vždy samozřejmě proti šíření nepravd a podlých lží. Letošní velké a kulaté výročí upálení Mistra Jana Husa v červenci 1415 v Kostnici je rovněž připomínkou a dokladem věčného šíření nepravd z pozice moci. Proto byl již dávno pod tělem kazatele Jana Husa stojícího na hranici dřeva zažehnut oheň.

ZDENĚK HRABICA

Legenda české novinářské fotografie, devadesátiletý „mladík“ Bedřich Kocek, si zaslouží opravdovou a hlubokou poklonu. Kdysi byl k ruce stejně velkému gigantu své profese Karlu Hájkovi, spolu zasvětili práci Pestrému týdnu a poté Světu v obrazech a dohromady ukázali dalším generacím, jak se má fotografovat a jaká má být česká fotografie. Sklízeli vítězné vavříny, chytali jedovaté šípy. Není tomu jinak ani dneska: při nedávné reprezentační výstavě souputníka obou jmenovaných Jovana Dezorta v Galerii pražské Staroměstské radnice řečník vytkl autorovi chybu, jak prý mohl fotografovat v totalitní éře Leonida Iljiče Brežněva a Alexandra Dubčeka. A nyní je vystavovat!

MILAN DUBSKÝ

Národy mají mimo hlavní národní symboly také své stromy. Česko má lípu, kterou má také Slovinsko. Dub má jako národní symbol několik států: Estonsko, Irsko, Itálie a Moldavsko, Kanada má javor.