BŘETISLAV KOTYZA
Jak voní
Jak voní hlína
zamoklá táním sněhu?
Smrtí páchne
čpí odérem narození
Parfémem voní prach
po dešti na asfaltu
Jak třpytí se a hořce dýše
přeprchlé stromoví sadu
Jak sladce mdlí
vůně krušpánu a tújí
zahradou bez úrody
Jak ostře štíplá tráva
kořínky táhnouc vláhu
jak voní kosou žnuta
jak senem na seníku
jak dýmem co
plouhá strání
Žabincem voní mihotání
mělčiny na rybníce
a kameny v řece
oblostí a chladem voní
Jablíčka česaná k uložení
jak brambory v krechtu
jak pecen chleba voní
k prvnímu zakrojení
Jak dítě voní láskou
můj bože
jak závratí voní
tajné milování
Má milá jak voní?
Dušička po heřmánku
tělo skořicí
ruce ach po Lyzolu
Celá voní touhou brázdy
touhou rozdávání
po meči a po přeslici
JAROMÍR ŠLOSAR
Ve žlutém vlaku
(Milanu Blahynkovi)
Za jízdy naskočilo do vlaku
zrovna když mně Nezval pošeptal
Její prsy předou jak kočka
A jako když vyloupneš kaštan
rozsvítilo dívčí vlasy
slunce Můj pařížský krém
zatímco Praha byla s prsty deště
a mně červenaly líce
jen když jsem běžel za mistrem
[ PŘEDCHOZÍ ČLÁNEK | NÁSLEDUJÍCÍ ČLÁNEK | NÁVRAT NA OBSAH | FORMÁTUJ PRO TISK ] |