Je v pořádku, když básník čas od času vybere ze svých sešitků verše, o nichž je přesvědčen, že nezemřely s dnem, a uspořádá si aspoň malý výbor. Svatopluk Kopeček (ročník 1933), který vydává své básně v sešitcích pohlednicového formátu A 6 o 26-46 stranách (z let 2000-2006 jich mám šest), přichází teď s výběrem POHLED NAZPĚT, verše z let 1995-2006 (jako už pravidelně s obálkou, v grafické úpravě a s jímavými ilustracemi Vlastimila Tomana, 52 stran, jen formát jiný, zvětšený: podlouhlá pohlednice nastojato).
   Všechny autorovy sbírečky možná nemaje nevím, zda některé básně tu nejsou tištěny poprvé; buď jak buď, celek je pozoruhodný a lze jen litovat, že i tento výbor vydaný zřejmě vlastním nákladem se sotva objeví v těch nemnoha knihkupectvích, kde ještě vedou poezii.
   Neboť Kopeček nejen žehrá na "nákazu mamonem a bídou", ačkoli se už dávno ví "jak žít přirozeně / lidsky", ale také "přirozeně, lidsky" umí psát. Což dokládají třeba verše o krvavém honu Malomoc (podle ní dostal jméno jeden sešitek z roku 2006) nebo dvojí Šepot (do tmy a do zdi) s verši "Spát pod mostem / či pod stromy // Marně převracím / svůj slamník svědomí..." a obě Bezdomovecké, ale i báseň dedikovaná Vlastimilu Tomanovi, ve které malířův hrdý kousek země, "tak líbezný a střídmě romantický", výstižně charakterizuje i Kopečkovy verše.
   Zdá se, že méně šťastně básník vybíral ze svých čtyřverší, pro něž je disponován uměním pointy, ale v některých z nichž necítí hluchá místa. Tak třeba ve čtyřverší Nevidoucí ke všemu hluší je ve verši žijí si jak v pozemském ráji zcela zbytečné a odmocňující slovíčko "jak" a třetí verš je vůbec chatrný.
   Když jsem před lety psal o sešitcích Reflexe a Čtyřverší, soudil jsem, že právě ve čtyřverších Kopeček našel svůj optimální tvar, i když jsem nesmlčel, že kadlub je někde příliš těsný, jindy volný. Teď musím dodat: osvojená forma nestačí. Proč jsou ve výboru konvenční kusy jako Pohádka je pryč... nebo Vrhá se jako bezhlavý..., když třeba v Pohledu zdola (2005) jsou působivější, hravější, smysluplnější čtyřverší jako Hra a sliby nebo Také Blesk?
   Výbor je výborný - a mohl být ještě lepší, kdyby básník měl partnera v lektorovi nebo redaktorovi a nebyl při výběru odkázán sám na sebe podle zrůdného hesla, že každý se má postarat o sebe sám. Čímž se ovšem neřídí celebrity; ty, než vylezou na veřejnost, vždycky dají do pucu imidžmachři.



Na všechny materiály prezentované na serveru obrys-kmen.cz se vztahuje zákon o autorských právech.
Jakékoliv jejich další šíření či využití bez výslovného souhlasu redakce nebo autora je zakázáno.
(c) 2001-2014 Obrys-Kmen   (ISSN 1210-1494)