Šance hlavní výhry v loterii je údajně jedna ke čtrnácti miliónům!
   Většina lidí však naprosto nechápe »zákony pravděpodobnosti a náhody«.
   Domnívají se, že je-li šance vyhrát jedna ke čtrnácti miliónům, neznamená to ještě, že by právě oni nemohli vyhrát - vždyť právě oni by mohli být tím čtrnáctimilióntým šťastlivcem! Taková víra patří ovšem do stejné kategorie jako iracionální a směšná reakce na fakt, že jestliže každé čtvrté dítě narozené na světě je Číňan - bude bezpečnější omezit naše rodinné přírůstky na tři ....
   Jestliže jste tedy včera nevyhráli v loterii či Sazce, nezoufejte! Vědci potvrzují, že peníze nemohou koupit opravdové lidské štěstí. Bez ohledu na výši vašeho bankovního konta, klíčem k opravdu spokojenému lidskému životu je umění plně vychutnat všechna životní potěšení. Nejnovější vědecké pokusy prokázaly, že bohatství, luxusní sídla, přepychové automobily, jachty, šperky, nákladné zahraniční dovolené ve snobských lokacích, byznysové úspěchy a společenský status nemají naprosto žádný vliv na to, jak plně spokojený či nespokojený život prožijete. Průzkum provedený v 54 zemích jednoznačně potvrdil, že národy materiálně nejchudší jsou životně nejspokojenější.
   Výsledky průzkumu rovněž s určitostí prokázaly, že kumulativní efekty »malých životních potěšení«: dobrého jídla a dobrého pití, sexu, návštěva kin, divadel, koncertů, estrád, zábavných a tanečních večírků, hudba, čtení knih, karetní a jiné společenské hry pro zábavu, zahradničení, rybaření, houbaření, sběratelské a tvořivé koníčky, rekreační sporty, posezení s přáteli u piva či vína, výlety a pikniky v nezkažené přírodě, rodinný život a přátelství i spolužití s domácími zvířaty - nám s určitostí pomáhají žít déle a zdravěji.
   Považme však, kolik z těchto lidských potěšení je dnes prohlašováno za škodlivé lidmi, kteří VĚDÍ ÚDAJNĚ LÉPE, CO JE PRO NÁS DOBRÉ. Prosté a příjemné posezení na sluníčku je zatracováno, pokud by jste se nenamazali od hlavy k patám nějakým doporučovaným a předraženým krémem. Kouření je prohlašováno za téměř zločinnou činnost a je prakticky vyloučeno ze společenského života. A pak je tu jídlo, někdejší prostý a příjemný úkon. Dnes, pokud by člověk dal na doporučování a kázání byrokratů výživy a zdravotních fanatiků, je to záležitost spojená s neustálým stresem a obavami, co jíst a co ne. Ti, »co vědí lépe«, si při svém křižáckém tažení a zápalu za každou cenu nás spasit navíc neustále a směšně odporují. S téměř pravidelným odstupem času nám nejprve vykládají, že prý podle nejnovějších »vědeckých důkazů« jsou ty a ty potraviny naprosto zhoubné a musíme se jich za každou cenu vyvarovat, aby pak v novém kole jejich kampaně nám bezostyšně tvrdili - na základě nových »vědeckých důkazů - že ty samé potraviny jsou prý pro nás zaručeně nezbytné a spásné a vypočítávají nám jejich podrobné dávky, které bychom prý měli denně konzumovat.
   Všichni tito moderní fanatičtí puritáni, kteří by nám chtěli neustále diktovat, jak máme žít své životy, se však hluboce mýlí. Každé opravdové potěšení potřebuje mít malý závan hříchu, aby bylo tím pravým potěšením. Musí být zároveň darebným i hodným. Jestliže by čokoládový dort se šlehačkou byl prvotřídní zdravotní potravinou a měli bychom po něm i zaručeně zhubnout - určitě by nám nechutnal ani z poloviny tak dobře. Jestliže by jakékoliv hry o sázky stoprocentně zaručovaly výhru, vzrušivé potěšení by z nich zmizelo. Život bez rizika je jako karí bez kořenících přísad. Nemá žádný smysl. Pablo Casals, slavný cellista, se ve svých 80 letech znovu oženil a to s půvabnou dvacetiletou dívkou. Jeho lékař a přátelé ho úpěnlivě prosili, aby byl opatrný, protože jeho milostně vypětí by mohlo být fatální. Casals je odbyl mávnutím ruky a slovy: »Jestliže to děvče na to zemře, tak zemře!" Nezemřelo, samozřejmě - a i on žil dalších 16 let plných životních potěšení.
   Potěšení je elixír života. Zkusme je znovu objevovat a vychutnávat v tomto novém 21. století. A co všechen ten hlasitý a varovný humbuk různých expertů? Čemu věřit? Čím se bezpečně řídit? Především vlastním zdravým rozumem. Za vzor bychom si měli vzít: ČMELÁKA!
   V pařížském Aeronautickém ústavu mají vyvěšenou zvětšenou fotografii čmeláka s následným komentářem:
   »Podle všech platných zákonů aeronautiky a aerodynamiky je čmelákovo tělo neschopné vzletu, natož pak pravidelného letu. Čmelák o tom však neví - a tak létá!«
   Buďme tedy jako ten čmelák: nevšímaví k celé té kakofonii reklam, propagandy a mesiášských tvrzení. Zaručené budeme mít jen jedno: daleko méně stresu.



Na všechny materiály prezentované na serveru obrys-kmen.cz se vztahuje zákon o autorských právech.
Jakékoliv jejich další šíření či využití bez výslovného souhlasu redakce nebo autora je zakázáno.
(c) 2001-2014 Obrys-Kmen   (ISSN 1210-1494)