Jedním z hlavních důvodů, proč je dnes tolik nervózních, náladových a omrzelých lidí je to, že používáme příliš málo našich rukou k nějaké uspokojivé, tvůrčí práci. Říká se, že máme ruce proto, abychom s nimi pracovali a kdo to nedělá, je trestán nervózou. Není na tom nic směšného. Psychologicky je to úplně opodstatněné. Každý, kdo tvoří, má pocit uspokojení nad dobrým dílem. Záleží jen na tom, co sami do práce vložíme, nikoliv na tom, co o našem výkonu soudí okolní svět. Měli bychom proto strávit část svého volného času nějakou tvůrčí prací. Ať se tomu říká koníček nebo záliba, ale musí to být činnost rukou, která nás plně zaujme. Může to být zahradničení, modelování či řezbářství, amatérské malování či vymalování vlastního bytu - je možno uvést bezpočet činností, které uvolňují napětí v životě člověka a získávají mu pocit doplnění vlastního já. Začít není nikdy pozdě. Dnes je práce rukou, práce tvůrčí, potřebnější než kdy jindy. V době strojů a mechanizace, automatizace a komputerizace v nás vzniká pocit méněcennosti v komplikovaném hospodářském systému, ve kterém se naše osobní úsilí zdá bezvýznamné. Potřebujeme sebedůvěru, vědomí vlastních hodnot a toho nabydeme teprve tehdy, až uvidíme, jak pod našima rukama nabývá něco dokonalé formy.
Autor: Miloslav Rejzl
Jakékoliv jejich další šíření či využití bez výslovného souhlasu redakce nebo autora je zakázáno.
(c) 2001-2014 Obrys-Kmen (ISSN 1210-1494)