Větu v titulku krátkého zamyšlení pronesla moje babička k doktorovi, který navštívil jedinou místnůstku ve vodňanském příbytku, kde žila, aby umenšil bolest hlavy jejímu choti, zasaženého střepinou na frontách I. světové války, bolest umocněnou ranami utrženými při výslechu na gestapu v čase války následující. Lékařskými medikamenty u babičky totiž bývala dlouho jen francovka a mořská cibule. Pan doktor nejprve nechtěl ani dvacetikačku, i když mi coby rozpustilému klukovi navíc ošetřil rozbitou bradu. V té jediné světničce jsem později babičku fotil u její nejčerstvější bábovky, ale už ve stáří 91 let...
Vzpomínám, že můj otec, jinak krejčovský dělník, který býval bez práce, obrátil zmíněnému doktorovi jeho ošuntělý zimník k dalšímu používání. Proč tohle všechno vzpomínám? Pomohl mi k tomu nově instalovaný ministr zdravotnictví, který se v rozpuku devadesátých let uběhlého století krátce po svém otitulování poprvé objevil na televizní obrazovce téměř se vzlykotem sociálního případu v sáčku za nějakou tu vyšší cenu a s motýlkem pod krkem. Ten by zajisté nabízenou babiččinu bábovku odmítl, neboť okamžitě požadoval třikrát větší platy pro lékaře.
V morálně zdevastované společnosti plné krizí mladý arogantní lékař začal snahou o kariéru v nově zakládané politické straně, nepohodl se totiž ve straně jiné... Dav neumí ovládnout každý a tenhle lékař nebude nikdy potřebovat obrátit zimák. Ostatně všechno je dnes jinak. Na majetek letí ženy a novopečený ministr zdravotnictví je má stejně jako pacienty rád. Kdysi jeden britský ministr abdikoval kvůli aféře se ženou, ale to byla pouhá prostitutka. Nechtěně jsem si v této souvislosti připomněl jedno starší literární dílko, později zfilmované, s názvem Místo nahoře...
Za poslední čtyři roky bylo u nás za léky vydáno 17 miliard navíc. Nemyslím, že je mají na svědomí stařenky klábosící v čekárnách u lékařů. Ostatně ty zase tolik peněz na drahé medikamenty nemají, zakopaný pes odpočívá pár let někde jinde. V nemorálně zdevastované společnosti pojednou trpím podivnou představou spojenou s člověčím návratem do živočišné říše, ze které před tisícovkami let vzešel. V těch časech se ještě bábovky v jeskyních nepekly a po případném návratu do těchže míst zase dlouho péct nebudou...
Autor: František Dostál
[ PŘEDCHOZÍ ČLÁNEK | NÁSLEDUJÍCÍ ČLÁNEK | NÁVRAT NA OBSAH | FORMÁTUJ PRO TISK ] |