"Zrušme akademii věd" - "Před padesáti lety vznikla instituce, která dodnes negativně ovlivňuje českou vědu a vzdělanost". Pod těmito titulky vyrazil k útoku redaktor Orientace Petr Zídek v Lidových novinách 5. října 2002. Československá akademie věd se 29. října 1952 podle autora, narodila, nešťastně, jak napsal, "na podzim roku, který patří mezi nejtragičtější období českých dějin. Stalinské běsnění tehdy dostoupilo vrcholu: zmilitarizovaná země se horečnatě připravovala na třetí světovou válku" a "komunisté roztočili smrtící soukolí politických procesů". A "duchu doby se nijak nevymykala" ani tehdy spatřivší světlo světa, ČSAV. Prolog Petra Zídka je paradoxně novinářsky koncipován zcela tak - a snad ještě výrazněji - jako úvodníky plné žlučovité nenávisti v oněch padesátých letech, která sám tak vehementně odsuzuje. Žádné vědomí historických a celosvětových souvislostí rozděleného světa se nepřipouští! Zlo bylo jen na jedné straně a dějiny posuzujeme jen jednostrannou optikou roku 2002. Autor volá po čistkách v dnešní Akademii věd a chce tak odstranit "neblahé dědictví" naší vědy z dob totality. Požaduje rovněž, aby pro vysoký věk vědců - 40 procent je starších padesáti let - je nahradili zřejmě juvenilní adepti. Důstojnosti akademie vadí rovněž "zdiskreditované tituly CSc. a DrSc.", vědci málo publikují nové poznatky, "některé akademické ústavy jsou ovládány klany", "v čele vědeckých rad ústavů stojí lidé, jejichž přínos pro obor se blíží nule", etc. etc.
Tato malá poznámka neposkytuje prostor pro hlubší polemiku s P. Zídkem a ani to není jejím posláním. Výměna názorů se odehrává na stránkách Orientace v Lidových novinách. Akademie věd je zřejmě dle autora invektiv Augiášovým chlévem plným dogmaticky nevzdělaných bolševiků, vědci by se měli snad vybírat již z řad čerstvých středoškolských maturantů, tituly jsou zbytečným reliktem minulosti, členové Akademie by měli publikovat své nové poznatky tak často jako povrchní novináři, staré klany by měly vystřídat nové, ideologicky čisté elity, etc. etc.
V každém společenském zřízení se najdou vždy jedinci, kteří jdou o něco napřed, jsou předbojovníky nových, ideologicky výraznějších, průbojnějších, vynalézavějších snah. Patří k nim i Petr Zídek, ukazující vztyčeným prstem na nové centrum, na něž je třeba zaútočit jako na symbol zapšklého konzervatismu? Přišel naše umdlévající politiky probudit k útoku na další zapomenutou baštu socialismu predátor Petr Zídek? Zaštěká-li někde osaměle jeden pes, přidávají se brzy i další. Je Zídkův názor jen okrajový, exhibicionistický a bagatelizovatelný? A nebo je předzvěstí masového štěkotu odcházejících i přicházejících ideologů a vládců? Či stojíme na prahu nových, tentokrát akademických lustrací?
Podivné blahopřání k smrti poslaly Lidové noviny Akademii věd k 50. výročí její existence. Poslal je sám Petr Zídek, nebo byl někým určen do role loutkoherce? Je někdo jiný iniciátorem verbálního útoku na Akademii? Ať je tomu jakkoliv, je zřejmé, že za všechny provázky této akce tahá v redakci Lidových novin pravá ruka. A tato marginální poznámka vyvolaná ambiciózní snahou zničit Akademii věd se zabývá jen jednou otázkou, která ovšem marginální není: "Qui prodest?"
Autor: Karel Aksamit
Jakékoliv jejich další šíření či využití bez výslovného souhlasu redakce nebo autora je zakázáno.
(c) 2001-2014 Obrys-Kmen (ISSN 1210-1494)