Nakladatelství Lidové noviny sáhlo po knize Otty Urbana KAPITALISMUS A ČESKÁ SPOLEČNOST, aby vyslalo ke čtenáři její druhé vydání. První vyšlo již v r. 1978, druhé vydání je nově opatřeno dvěma materiály v příloze: František Dudek, který se tehdy zabýval dějinami českého cukrovarnictví, tu má přetištěnu recenzi z Ústředního historického časopisu č. 3/1980 právě o této Urbanově práci; novějším materiálem v příloze přetištěným je článek Jiřího Kořalky Sociální dějiny v pojetí Otty Urbana (z r. 2000). Doporučoval bych čtenáři, aby začal číst právě pozpátku, tj. od těchto dvou materiálů, a pak se teprve vrátil na začátek; zejména těm mladším bude pak snad jasnější podstata dobových sporů o Urbana, jakož i obsah Urbanových knih, neboť tento historik vedle další, objemnější knihy z r. 1982 o české společnosti z let 1848-1918 napsal několik časopiseckých studií, které dotvářejí jeho celkový záběr období 2. poloviny 19. století.
   Dnes čte poučenější čtenář řádky již zesnulého historika s jinými dojmy než v době prvního vydání - snad se tehdy mnohým zdály jeho názory průbojné a ojediněle čerstvé, snad může, ale nemusí vyhovovat mnoha zájemcům jeho zaměření na »velké« otázky dějinného vývoje a nebude jim vadit autorův odklon od detailního studia třeba v regionech, ale jedno je určitě jiné: čas se zachoval k diskusím o pojmu »národ« či »národní obrození« nemilosrdně, právě tak jako k Urbanovu pojetí velkých osobností, o nichž tu píše (Palacký, Rieger aj.).
   Čtenář současný si musí chtě nechtě povšimnout i metodologických východisek Urbanových. Jestliže v počátcích jeho vědecké tvorby je důraz položen na Marxe, Engelse a Lenina, dnes shledáme, že v těchto pracích dosti nesměle, ale již zřetelně vychází z prací K. Kautského, E. Bernsteina a jejich českých protějšků, jako by právě u nich nacházel nejpodnětnější přístupy k otázkám národních dějin. Zvláště blízký byl Urbanovi Max Weber a to pak souviselo se snahami opravovat marxismus v jeho revolučním rozměru.
   Ale právě takové zaměření mu zabránilo v úsilí vědecky přesně popsat utváření české moderní společnosti v období kapitalismu. Znamená to přinejmenším dvojí: že úsilí těch, co Ottu Urbana hájí (zde v předmluvě Miloš Havelka) je snad vhodné při pokusu zařadit tohoto dějepisce do plejády našich novodobých historiků, ale také to, že tyto obrany přicházejí poměrně pozdě a že kniha v jejím druhém vydání již nemůže změnit nic na celkovém obrazu místa Otty Urbana v historické produkci. Nezmění na tom nic ani Urbanem používané terminologie, jen zdánlivě marxistická (kapitalismus, revoluce, zákonitosti dějin atd.). Stačilo jen několik málo let a Urbanova kniha dostala nádech práce historické dobově překonané.



Na všechny materiály prezentované na serveru obrys-kmen.cz se vztahuje zákon o autorských právech.
Jakékoliv jejich další šíření či využití bez výslovného souhlasu redakce nebo autora je zakázáno.
(c) 2001-2014 Obrys-Kmen   (ISSN 1210-1494)